osazovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. osaditi sě); k osazovati¹
1. kde usazovat se, usidlovat se: oči jeho holubičie…oſazugeta se při plných bystřinách BiblLit Ct 5,12 (pod. VýklŠal 101b, bydlíta BiblOl, sedie ~Pad, sedají ~Praž) resident; skrze návod kněžský řemesla nedadie čistým řemeslníkóm se osaditi…, ani kupcóm se oſazowati ŽídSpráv 30; aby se v Praze oſazowali [řemeslníci] ŽídSpráv 37; lidé VMti, kteříž jsú se počali osazovati u vesniciech okolo Chúsníka ArchČ 9,218 (1478); v kterémžto městečku budú se také moci vosazovati řezníci, sladovníci, súkenníci… a jiní všelijací řemeslníci ArchČ 18,129 (1499)
2. [o poddaných] (na čem) usazovat se na nemovitosti nějakého panství za plat n. robotu: prosím, aby mi psal, osazují li se [poddaní ?] čili nic ArchČ 21,351 (1465); jestliže by se lidé na gruntiech kláštera prostějovského…osazovati chtěli s vuoli pana Heralta ArchČ 16,236 (1481); připravuji je [sirotky], aby pánu mému JMti sloužili aneb se vosazovali na panství pána mého JMti ArchČ 21,226 (1493)