opoviedati, -aju, -á ipf. (pf. opověděti)
1. co (za čí komu, přěd kým) prohlašovat (za něčí), uvádět ve známost (jako něčí): profitemur te opowiedame tě esse býti principem kniežě SekvUKA 37b (synt. kalk); ot kohožkoli…tiščen bych byl, vaší milosti [pánům] to prvé opovídám ArchČ 10,268 (1456) oznamuji; opoviedal [Arnošt] to přede pány, že nevie, kterak té pře vésti ArchČ 37,170 (1456) vypovídal; statky netoliko své, ale i cizie z Němec za své opoviedajíc ArchČ 10,96 (1500); ║ „Ježíš schýliv se na zemi, psal jest prstem…“ Opowieda drahý Pán RokJanK 124b (odpoviedá ~B) tím říká
2. jur. co, že… (komu, přěd kým [u soudu, úřadu ap.] na koho) úředně oznamovat, ohlašovat (pro zajištění příznivého průběhu dalšího řízení); na koho podávat hlášení na někoho (že…): Opowyedaty právo plen, výboj, lúpež RožmbA 63; potom řěčník pohnaného má otázati, jestli to [zabití] úřědníkóm opowiedano ŘádZemA 44b (opověděno ~E) si hoc sit…notificatum; Petrus frater Michaczonis…significavit vulgariter opowyedal, quod habeat accionem erga bona SSL (LibVasCrems I, 75); škody opovídá [paní Elška] na ty na všechny rukojmě Půh 2,105 (1407); mladší Beneš opovídá na staršího, že… Půh 1,400; Wilhelmus Slechta citat Jankonem Scheliha…et opowieda 40 jisciny et censum ac dampna PrávOpav 1,7 (1415); Habart z Sulejovic opovídá před úřadem a přinesl list Půh 1,401; jakož obyčej mají [židé] u rychtáře v registra zapisovati základy a opoviedati prostané ListářPlz 2,93 (1462); ║ Václav Falkel opowieda na Jana Raduňského o ženy své dědičstvie o Raduň PrávOpav 1,41 (1441) ohlašuje právní nárok na dědictví proti Janovi
3. koho ohlašovat někoho, oznamovat něčí příchod: kdyžto v jeho [králův] pokoj vejdu [Smrt], netřeba mne opowiedati, mohuť s ním i obědvati RozmlSmrt 451. – Srov. opověděti 4
Ad 2: za lat. significare stč. též oznamovati