opilný adj.; k opiti sě
1. zpodst. opilec, opíjející se člověk: kterýžto [lidský obyčej] lakotné, obžerné, opilné, lenivé nazývá nečisté JakPost 127a. – Srov. opilec 1
2. [nápoj] opojný, působící opilost: date siceram merentibus dávajte pití opilne smutným Bibl UK III B 16,11b (Pr 31,6: pitie opilé BiblOl, pitie ~Lit, sladké pitie ~Praž, opojnú věc ~Pad). – Srov. opiti
Srov. opilý