opilcový, opilcěvý adj.; k opilec
opilecký, (ve funkci gen.) opilců: neroď bývati na kvasiech opilcziewych ani obžércěvých BiblDrážď Pr 23,20 (opilczowych ~Ol, pitelóv ~Pad, hřiešných ~Lit, hřiešných lidí ~Praž) in conviviis potatorum; ješto váhají na víně a učie sě píti z orudie opilczoueho BiblOl Pr 23,30 student calicibus epotandis (odchylný překlad)