opasovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. opásati sě), též opašovati sě; k opasovati
(čím, v co) opásávat se, přepásávat se, obepínat si pas něčím: motovúz, jímšto sě veždy opaſſiugiu ŽaltKlem 108,19 (pod. ~Kap, BiblOl, ~Lit, ~Pad, sě…přepasuje ŽaltPod, BiblPraž, sě…připasuje ŽaltWittb) praecingitur; když jsi byl mlazší, opaſowal jsi sě a chodil jsi, kamž jsi chtěl BiblDrážď J 21,18 (~Ol, ~Lit, ~Pad, ~Praž, pásáše se EvVíd, ~Beneš) cingebas te; jižto [sluhové] sě všickni zlatými pasy opaſowachu PasMuzA 322 zonis aureis cingebantur; jížto [„kordou“] sestry zákona svaté Kláry opaſowati se obyčej mají Anež A2b; pás, jímž ten nemocný ústavně se opaſowati má, má býti řemen široký LékRhaz 151; v pasy střiebrné se opaſugi [bohatí], a náš Pán provázkem se opaſowal RokJanK 28b; po těch se sukniech opaſugi tkaničkami hedvábnými CestKabK 31a