onemocněti, -ěju, -ie pf.; k nemocný
onemocnět, stát se nemocným, ochuravět: víno nám jest dáno…, abychom zdrávi byli, ne proto, abychom onemocznyeli MatHom 284; ║ jenž [žena] mnohé mějieše syny, onemocznyela jest BiblLitTřebT 48b (1 Rg 2,5: var. v. obnemocněti) infirmata est pozbyla sil, zeslábla (?)