obnemocněti, -ěju, -ie pf.; k nemocný, nemocněti
onemocnět, ochuravět (n. pozbýt sil?): jež mnoho jmějieše synóv, obnemocznyela jest ŽaltKlem 136b (1 Rg 2,5: onemocněla jest BiblLitTřeb, omdlela jest ŽaltGlosMuz, ~Wittb, ~Pod, roznemohla se jest BiblCard, ~Ol, ~Lit, ~Pad, zemdlena jest ~Praž) infirmata est. – Srov. onemocněti
Za lat. infirmari stč. též umdléti, znemocněti