1. co v čem, v co [do tekutiny], ojed. o co omočit, smočit v něčem, učinit mokrým ponořením do něčeho: aby omoczena byla noha tvá v kirvi ŽaltWittb 67,24 (BiblDrážď, ~Pad, zmočena byla ŽaltPod, uhřazla ~Klem, včiněna byla ~Kap, vhřízala BiblOl, oplákala se ~Praž) ut intingatur aby se brodila v krvi (nepřátel); ať omoczy [Lazar] mězený prstek u vodě, ať rozvlaží jazyk muoj EvSeit 144b (L 16,24: ~Ol, ~Beneš, BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Praž, omoczy u vodu EvRajhr, ~Klem, BiblPad, upustí EvVíd, vtekne, omoczi VýklKruml) ut intingat; omoczichu ji [suknici Josefovu] ve krvi kozelcovéj BiblCard Gn 37,31 (~Lit, pod. ~Ol, ~Pad, smočili ~Praž) tinxerunt; omoczil [konec prutu] v stred BiblCard 1 Rg 14,27 (~Ol, ~Praž, pod. ~Pad, otekl v stred ~Lit) intinxit; nikděž nohy neomoczy [kůň] VítAlan 6b madidabat (v obraze); v krev tohoto prvorozeného syna omocżte [kost] GestaB 34b involvite; své nohy sú o ně [moře] neomoczili [Židé] PříbrZamM 8b; budete pak smieti ten jazyk [zlolajný] omocziti v tu drahú krev [tj. ve víno při přijímání]? RokPostK 2b; omoč formu [na voskové figurky] u vodě Apat 226a a formis…madefactis; ║ máť chléb omocziti v tu hlínu a ten chléb přiložiti LékVodň 283b navlhčit vložením do té hlíny

2. co [savého] v čem, v co namočit v něčem, ponořením do něčeho nechat nasáknout n. napustit něčím: vzemše húbu, v ocet omoczichu KristA 103a (srov. Mc 15,36); v tu krev [zabitého ptáka] svazček onen omoczen ŠtítSvátA 88b; vezmi rúšky čisté lněné a omocz je v oleji ruoženém LékSalM 429 infundas; omocze topeničku v uocet…, sněziž Lék Strahov DG IV 13, 100a/100b

3. co (čím) smočit, zvlhčit; [něco vyprahlého] svlažit: všecko, což sě omoċí neb pomaže krví JakKrev 175a; přijímati z kalicha…, aby mohli [nemocní] usta omoczyty a zvlažiti HilPřijA 40; irrigare omocžiti aut obliti SlovKlem 16b; rigare omocžiti SlovKlem 22b; madido…womocżiti VodňLact dd4a