1. [o člověku, těle, srdci] umdlévat, zemdlévat, pozbývat sil: nemoc sě přiblížieše, tehdy on [boháč]…počě omdlewati HradBohat 142a; ty sám všemu stvoření život dáváš, pro něžto omdlewa srdce mé i tělo mé JeronM 31b defecit; omdlewamt, kdyžť svého milíčka nevídám HusBetl 2,114; ustávalo [tělo Ježíšovo], omdlewalo, lačnělo, žíznělo RokPostB 247; an pod ním [křížem Ježíš] omdlewal, klesal RokPostB 343; stýskal sobě, že nemóž pospati, a tak že již omdlewaſſe velmi BechMuz 10b; langueo…est infirmari, deficere, pigrere nedužiti, hynúti, womdlewati VodňLact dd2a

2. [o člověku] omdlévat, ztrácet vědomí, upadat do mdlob: ežť po děťátku omdlewagy [paní] PasMuzA 338; quando aliquis sincopisat omdlewa Rostl UK IX E 14, 24a; Andrometa často padajíc omdlewa před ním [Hektorem] TrojA 151a intermoritur klesá v mdlobách; synu svému padla [Maria] k nohám jeho a jako bez smysla omdlewagicz HusSvátB 149a; mnozí…tak se užásají tečenie krve, že omdlewagi i umierají LékSalM 506; první světí omdlewali sú na modlitbách RokJanB 49b; břichaté ženy často omdliwagij, že nemohú mluviti aneb dýchati pro zadávenie dělohy LékŽen 44b

3. [o moci] umdlévat, ochabovat, polevovovat: neb to pochodí z vylévanie slzí, že moc pekelná a diábelská omdlewa RokLukA 151a. – Srov. omdléti 4