olovník, -a/-u m.; k olovo
uzel na důtkách zalitý olovem: já bíti vás budu biči s olowniky BiblPad 3 Rg 12,11 (metlami ostrými ~Card, ~Ol, ~Lit, cepy ~Praž) scorpionibus; plumbatum olownyk SlovOstřS 105
V dokladu ze SlovOstřS není vyloučen význam ‚olovnice‘ (srov. olovce 2)