oliva, -y f.; k lat. oliva
1. olivovník, olivový strom n. keř, Olea L: jako olywa plodičstvie v domu božiem ŽaltWittb 51,10 (tak i ost.) oliva; vyndeta dvě olywye zlatiej z něho [z města], Václav bude jmě olywye prvéj a Vojtěch olywye druhéj DalC 7,12 (srov. Ap 11,4) olpaum; nesúci [holubice] větvičku Olywy zelenú ComestC 18a (slívovú ~K) olivae; ty, když si byl planú oliwu BiblLit R 11,17 (tak i ost.) oleaster; dvoje dveři z dřeva olywy WaldhPost 120b; o bine olive ó dvě olyuie, t. dva svatá HymnUKA 82a; řeklo jest dřieví k Oliwie: Kraluj nad námi ChelčSíť 76b; volení boží přirovnávají se ku palmě, k oliwie RokJanB 251b; ║ všemu světu znamenie spasenie na oliwie dáno ZrcSpasK 7 na olivovém dřevě kříže
2. oliva, plod olivovníku: ty [Izraeli] tlačiti budeš oliwu BiblOl Mi 6,15 (~Pad, ~Praž, olivové jahódky ~Lit) olivám; Oliwa že jest tučná a olej dřevěnný z ní bývá RokPostK 6b; fík sladký a oliwa tučná AktaBratr 1,293b