okujě, -ě f.; k okovati
1. většinou v pl. okuje, odpad (špona, pilina ap.) při opracování kovu: troska sit scorea…, scorpula dic okuge KlarGlosA 2624 (De fabrilibus); scrupulum okuge SlovVodň 71b; perypsima est…limatura (liniatura rkp) et rasura metalli, vulgariter okuge HusSanctA 235b; ecce vita apostolorum peripsimata ostružkové, okuge a smeti sunt facti a mundanis hominibus HusBetl 4,299; ferramentum (errarkp) pilkové okuge SlovOstřS 76; in scoriam, id est in íecem metallorum v truosku vel v okuge VýklKruml 178b (Ez 22,18: obrátil sě jest duom izrahelský v truosku BiblDrážď a ost.); prach, kterýž děláme z okugi neb ostrúhanie železa LékRhaz 139; malicinium okuge SlovKlem 62a; crusta vel crustula…est fragmentum auri vel alterius metalli úlomek, Wokuge VodňLact F5b; vezmi…scorie íera, to jest okugj železných Apat 36b
2. Okuje -ě m. jm. osob.: Okuge fabri TomekMíst 2,169 (1398)
Ad 1: srov. za lat. crusta stč. též kóra