okraslný adj.; též okraslní, okráslný, okrašlný; k okrásliti
[o řeči] krásný, ozdobný, umělý: ač neumiem okraſlnie řeči, avšak bez uměnie nejsem BiblBosk 2 G 11,6 (okraſlne ~Mil, okraẛlne ~Mlyn, okrášlené ~Lit, krásné ~Drážď, ~Ol, ač sem nedospělý řěčí ~Pad, pod. ~Praž) imperitus sermone; chtíc [Lež] zjevné hříšníky v úřad ten [kněžský] púštěti…pro okrȧſlnė kostelní slúžení TovHád 98a honosné. – Srov. okrasný