okovávati, -aju, -á ipf. (pf. okovati)
co (čím [kovem]) okovávat (něčím), opatřovat kováním (z něčeho), zvl. pro ozdobu: ktož knihy zlatem neb střiebrem okouava HusVýklB 35b; kněz viece hřěší, že knihy okouava, než rytieř, jenž kóň okouava aneb sedlo HusVýklB 35b