okopávati, -aju, -á ipf. (pf. okopati)
co [rostlinu, vinici ap.] okopávat něco, kopáním okolo něčeho kypřit půdu: okopaway jej [kmen srdce svého] pokáním, pokorú ŠtítSvátA 107b (v obraze); když jej [pepř] obřezují neb okopawagi CestMandA 195a; pakli král ten strom okopaua BřezSnářM 148b si coluerit; oni [kněží] mají tu vinici okopavati, bludy ven plejíce HusPostH 31b (v obraze); circumfodio okopawam SlovOstřS 65; zahrada jest cierkev svatá, neb on [Ježíš] sám ji okopawa RokLukA 282b (v obraze); na vinici… trhají se ven škodlivé věci a také se i rýví okopawa RokPostB 111; kterýž [muž]…štěpy okopawal HynRozpr 110a; sario…, id est purgare, circumfodere, herbas nocivas evellere Wokopawati, vypleniti VodňLact ff4b; ║ isti nunquam timent [Deum] nec fodiunt, id est okopawagy, animam PostGlosMuz 115b zušlechťují; lidé mají obřezovati hříchy i příčiny hříchuov a okopawati bázní boží RokPostB 111 (fig.) očisťovat se od nich