okojovati, -uju, -uje ipf. (pf. okojiti)
co [sluch] s čím chlácholit, konejšit něco, lahodit něčemu něčím: mlčím o sobě rovných, kteřížto…s okrášlenú řečí uši lidské okogugi neb oblisují ProlBiblL 145b (HierPaul 6: ~K, BiblPad, MamVíd) mulserint
Za lat. mulcere stč. též kojiti, obměkčovati