1. ohyzdný, odporný, odpuzující svým zjevem; v opozici k „pěkný“ ap. ošklivý, škaredý, šeredný: živuot jeho [domýšlivého člověka] ohyzdnyeyſſy než bláto BiblDrážď Sap 15,10 (~Ol, ~Lit, ~Pad, mrzčejší ~Praž) vilior; mrzí mě [Tristram] viec než ohyzdna zvěř TristB 62b; tento obrázek jest velmi pěkný, ale by měl oči a ruce, byl by velmi ohyzden a škařed TkadlA 38b; na škaredé plachtě nenie tak poškvrna ohyzdna…jako na najčistšie rúše PříbrZamP 159b (poškvrna a ohyzda ~M)

2. [o živém tvoru] zohyžděný, znetvořený, porušený: malomocenstvím nakaženi ohizdny se zdáchu Frant 26a; deforme ohizdneho VýklKruml 33a (Dt 15,21: pakli bude jmieti poškvrnu [dobytče]…nebo na některé (niekterzi rkp) straně ohyžděno BiblCard, ~Lit, ohyžděné ~Ol, škaredé ~Pad, ~Praž); reprobum ohizdne VýklKruml 48a (1 Rg 15,9: cožkoli bylo [z dobytka] stydkého a zlého BiblCard, ~Ol, zavrženého ~Pad, ~Praž)

3. [o věci n. ději] nedůstojný, snižující čest, způsobující hanbu; [o smrti] hanebný, potupný: ješto sě jiným bratřím zdálo ohyzdno a těžko, to on [mnich] činieše OtcB 118b aspera vel indigna; má [Tristram] tuto hanbu trpěti a ohyzdnu smrt přijieti (prziegieti rkp) TristB 91a; ať někdy neučiní [smilná dcera], že přijdeš před svými nepřátely k ohyzdne pomluvě BiblOl Sir 42,11 (k hanbě…i k ohyzdě, pomluvě ~Lit, aby přišel v posměch nepřátelóm od utrhánie ~Pad, pod. ~Praž) in opprobrium venire; aby nebyl [biskup] pyšný…, ne ohyzdneho zisku žádostivý BiblOl Tt 1,7 (~Lit, mrzkého ~Pad, ~Praž) turpis; panstvie přijatá pro užitky své nebiechu u nich [Římanů] slavná, ale ohyzdna GuallCtnostK 169 ignominiosa zneucťující; abych já umřel ohavnú a ohyzdnú smrtí HusSvátB 154a; ztravičku maje [sv. František]…ne skrze žebrotu ohyzdnu KorMan 38a; že údy ohyzdnieyſſij u většie poctivosti máme mieti ŽídSpráv 74 (srov. 1 C 12,23); ║ kněžstvo všetečné dalo ji [Prahu] v slovo ohyzdne PísLobk 428 vydalo ji všanc pomluvám

4. (komu, před kým) odporný (mravně), protivný, hnusící se, nepřijatelný (někomu): co jest mezi lidmi vzvýšeno, ohyzdno jest přěd bohem EvZimn 11b (L 16,15: BiblDrážď, ~Ol, ohavno ~Lit, ohavnost EvOl, BiblPad, ~Praž) abominatio; jest ohyzdny, jenž jest rúčí k mluvení BiblDrážď Sir 20,5 (~Ol, ~Lit, nenávistný ~Pad, mrzutý ~Praž) odibilis; odlúčenie a sváry ohizdny má [Bůh] i tupí ComestC 2a detestatur; Boleslava, pro jeho zlobu a pro vraždu bratra svého všemu světu mrzkého i ohyzdneho PulkB 23 exsecrabilem; Ohyzdná jest věc i před bohem i před lidmi pýcha BiblOl Sir 10,7 (~Lit, ~Praž, nenávistná ~Pad) odibilis; nenie noze ohyzdno, ež nemóž téhož jako ruka učiniti ŠtítSvátA 234b; bohy nazýváš ohyzdne modly ŠtítBarlB 7 ignominiae et confusionis idola; jelikož jest [služba ďáblu] ohyzdna a těžká ChelčKap 17a; chvála jeho [„pokladačova“] jest ohyzdna AlbnCtnostA 94b

5. [o člověku a jeho chování] ohavný, hanebný, zavrženíhodný, ničemný; „ohyzdno (ohyzdná věc) jest“ (komu) s inf., aby… nesluší se (na někoho): po všě časy bude ohyzdny [zrádný přítel] BiblDrážď Pr 18,1 (~Ol, ~Lit, ~Praž, prokletý ~Pad) exprobrabilis; ohyzdnyeyſſie hospodářstvie mezi sobú ustavivše BiblDrážď Sap 19,13 (~Ol, ~Lit, pod. ~Pad, ~Praž) detestabiliorem; neb ohyzdno by bylo, by byli [židé se zajatým Ježíšem] dóm Annášóv… minuli ComestC 332a turpe; to vše netolik ohyzdno jest žádati, ale mysliti o tom AlbRájA 97b reprehensibile; ohyzdna jest chytrost liščie a hlúpost volová LyraMat 72a vituperabilis; nepočestné i přieliš ohyzdne nadějí pánem sě učiniti svého bližnieho za jeho živnosti MajCarC 192b (přieliš lakomé ~A) ambitiosum nimis; sami jste mne…jako člověka ohyzdneho odsúdili PoggioF 133b improbum; turpe ohizdne vel mrzké (mrzkie rkp) VýklKruml 290a (1 C 14,35: škaředo jest ženě v kostele mluviti BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, ~Pad, jest mrzká věc ~Praž); zamietáme jedno ohyzdne šibalstvo PrávHorK 15b detestabilem; ohyzdne vraždě jedva povolé, že jest zlá ChelčBoj 362a; Ohyzdna jest věc králi v kostky hráti ŽídSpráv 57; ║ nebo neslušie Ejipským jiesti s Židy a ohyzdny mně taký kvas BiblCard Gn 43,32 (~Ol, ~Lit, za poškvrněné mají ~Pad, za mrzuté ~Praž) profanum rituálně nečistý; život velmi nehodný a ohyzdny hřiechy velikými ChelčBoj 369b poskvrněný

6. [zvl. o člověku] zhanobený, potupený, opovržený: žádali smy jeho potupeného, ohyzdna BiblDrážď Is 53,3 (~Ol, pohrdalého ~Lit, pohrdaného ~Pad, ~Praž mrzutého EvOl) despectum; aby mužě božieho ohyzdna učinil [ďábel] JeronM 53a infamem potupil, zostudil; kteříž byli najohyzdnieyſſy, těm sama [sv. Alžběta] pohodlé činiec ŠtítAlžb 473a nejubožejší; despecta v nenávisti vel ohizdna VýklKruml 199b (Na 3,11: var. v. nenávist 1); desideravimus eum despectum (jeho ohizdna, ohavného, pohrzeného gl.) Hus KapPraž E 37,130a

7. [o skutku, vášni ap.] nestoudný, nestydatý, necudný: tu [v dobytém městě] mnoho ohyzdnych věcí učinil [král], panen cti zbavuje a městské ženy poháněje KarŽivB 187a (neřádného ~A) enormia; libost věcí ohyzdnych…vy luč od sebe ŠtítBarlB 110 vitiorum libidinem; aby viece tak ohyzdnij věci [tj. projevy ženské přízně k hostům] netrpěli [muži] CestMil 35a rem tam detestabilem; dotknutie ohavné a ohyzdne jest objetie HusManžV 107b; hřiechové smilní, ohyzdnij, cizoložstva, frejové ChelčPost 88a; pohrzenie marných a ohyzdnych a ohavných libostí těla v hřiešiech ChelčArc 6a; množství toho lidu…potvorného neřádným a wohyzdnym obcováním RokPostB 265