1. koho/co (čím [odpuzujícím na pohled]) zohyzdit, učinit ohyzdným, odporným, zvl. zhyzdit nějakým porušením, znetvořit, zohavit: lid a kněžie oběti vadú ohyżdeni jsúce, vinami…poskvrněni ProlBiblK 23a (1 ad Mal; v obraze); pakli je [ústa ve snu] uzří porušena nebo ohizdyena BřezSnářM 55a; kterýž jest obraz…lajny ohyzdil a zmazal AktaKost 76b deturpavit; múchy umrlé ohyzdie dobré krmě a vóně drahých mastí RokLukA 367a (srov. Eccl 10,1) znechutí; ║ zlú radú jsú mnohá kniežata i mnohá královstvie ohyzzdyena BiblOl Est 16,7 (~Lit, sě kazie ~Pad, nakažena bývají ~Praž) quo módo…depraventur jsou znešvařena

2. koho/co [dobrého] (komu, před kým, čím [ošklivým chováním n. činem]) zošklivit, zprotivit, učinit odporným, nepřijatelným (někomu): aby úřad prelátský před lidmi nebyl ohyzdyen LyraMat 34b ne… reddatur vile; tvú neupřiemostí jiným šlechetný stav ohyzdyty [chtěl ďábel] ŠtítSvátA 106b; kudy by mohl [ďábel] jej [dobrého kněze] lidem ohyzditi PříbrZamM 93b; chtě nás i naše děti tiemto listem falešným dobrým lidem ohyzditi ListářRožmb 2,397 (1444); viera naše ponížena jest a ohyždena před pohany i před židy ChelčSíť 129a; aby k nim [dobrým skutkům] nepřiměšoval zlých věcí ani jich ohyzdil křivým úmyslem ChelčPost 156b; víno přivyklé nemuož ohyždieno opilému býti ChelčPost 165a ♦ ohyzditi sobě koho/co zošklivit si, zprotivit si někoho n. něco, pojmout odpor k někomu n. k něčemu: ať tebe neohyzdie lidé sobě ŠtítBojVyš 3a ne...detesteris; v oči slušie bližnieho bratrsky, ne proto, by jej chtěl sobě ohyzdyty, ale aby ho polepšil, napoměnúti ŠtítBojVyš 4b; do mé smrti bych sobě jie [své radosti] nebyl ohyzdil, do skonánie světa tato by mi nebyla obmrzala TkadlA 12b; aby lidé sobě nás v ohyzdu…vezmúce i naše řeči sobě také ohyzdili HilPřijA 72

3. koho/co (čím [jednáním]) potupit, znectít, pohanět; [něco vznešeného, důstojného] zneuctít, zhanobit, pošpinit: když ohyzdiſſ svého přietele BiblDrážď Pr 25,8 (~Ol, ~Lit, pod. ~Pad, když by zhaněl ~Praž) cum dehonestaveris; když nás vykodlúčie i ohyzdye BiblDrážď L 6,22 (~Ol, ~Lit, ~Pad, zhyzdie ~Praž, zkusie EvVíd, ohaví ~Ol, vyporúhají ~Beneš) cum… exprobraverint; musí [Syn člověka] mnoho trpěti i ohyzden býti BiblDrážď L 17,25 (~Ol, pohrdán býti ~Lit, ~Pad, potupen býti ~Praž) reprobari; uzřěv sě…mnich tak ohyzdyena…od diábla JeronM 69b se…deturpatum; aby tu chválu onomu odvedl [závistivý] něčím ohyzdie jeho múdré pověděnie neb knihy jeho ŠtítMuz 38a; nenie tak ctného počátka, by nebyl ohizdien, nebude li dokonaný ŠtítBrigP 89a quod…non obfuscetur; ten [Nero] svými šeradnými obyčeji ohyzdil ciesařstvie a ponížil BřezSvět 73a; pověsti mé neporušenu lepotu chtě ohyzditi [Zikmund] Budyš 5b polluere; abychom skrze to porušenie (poruſſeneorkp) těla našeho neohyzdili té krve [Kristovy] ChelčBoj 397a; jeden druhého na dobré pověsti ohyzdi…křivě ChelčSíť 16a; pán buoh nebyl by jimi [hříšníky] okrášlen, ale více ohyzdien TovHád 47b; ║ málo dada [nemoudrý], mnoho ohyzdy BiblDrážď Sir 20,15 (~Ol, ~Lit, mnohé žehrati bude ~Pad, mnoho omluví ~Praž, ohizdy vel zhyzdí VýklKruml) improperabit vyčte; neb jest ohyzdil [muž] jméno najhoršie nad pannu izrahelskú BiblPad Dt 22, 19 (jižto jest ohyzdil jménem přezlým ~Card,~Ol, ~Lit, zhaněl a vedl na děvečku pověst najhorší ~Praž) diffamavit nomen pessimum super virginem znectil pannu nejhorším jménem; na těchto lidech duchovních ihned bude ohyzdieno [klekání před ženou] ChelčBoj 372a bude označeno za ohavné

4. koho (komu, k komu, u koho jak, čím [nepravdivou řečí]) pomluvit, křivě obvinit, nařknout, osočit: přišed pak jeden bratr, i ohyzdi jemu [starci] toho popa OtcB 134a accusavit; ten [„vladař“] ohyzden jest u něho [svého pána], jako by byl ztrávil dobra jeho EvBeneš 77b (L 16,1: bieše omluven ~Seit, ~Víd, ~Zimn, ~Ol, BiblDrážď, ~Ol, osočichu jej EvPraž, obžalován bieše BiblLit, pod. ~Pad, ~Praž) diffamatus est; pro neščastnú zlú novinku, jíž svého prostranství přihyzdí, a šest (ſſyet rkp) jiných tím ohyzdy bez viny RadaOtcP 152; aby…mě sirú a křivě a bezprávně ohyżdienú k slovutnosti…vrátil [Zikmund] Budyš 2a; chtiec mě dále k TMti ohyzditi ArchČ 2,528 (1413); kudy by tato koruna Česká bohdá nevinně ohyzděná a narčená bezprávně od takových neřádných pověstí mohla očištěna býti ListářRožmb 1,69 (1424); jeho [Kristovy] údy též lživými slovy obžalovav [ďábel] ohyzdil AktaBratr 1,237b