1. koho/čeho potupení, pohanění; [vznešeného] zneuctění, zhanobení: všeliké ohiżdienie a zlé poklínanie, ješto sě přihodí…člověku BiblCard 3 Rg 8,38 (~Ol, ~Lit, zlořečenstvie ~Pad, hyžděnie ~Praž) devotatio; budu pamatovati…tvé ohyzzdienie, tvé plvánie Kruml 330; turpitudo ohyzdyenye Slov UK I B 12,154b; spálil [Zikmund Jeronýma]…k mému [České koruny] ovšem pohanění, mé slavnosti ohyżdieṅi Budyš 20b; in deminoracionem fiet ohizdienie otcovo jest VýklKruml 127b (Sir 22,3: dci nemúdrá ochuzenie otcovo jest BiblOl, ~Lit, pod. ~Praž, ve dceři v umenšení bude ~Pad); haněje jeho [jeden kněz druhého], přivodil písma a druhý též k ohyżdėnij jeho AktaBratr 47a

2. (koho) pomluvení, nařčení, pomluva: když ot lidí potupen býval [Sylván] a zhyžděn, toto jeho ohyzdenye tak sě velmi proneslo JeronM 54a infamia; což sú prvé za dobrého člověka měli, toho již po tom ohyzdieni budú jmieti za zlého. A protož takové ohyzdienie slóve utrhánie ŠtítPař 88a; pro Krista trpie [vyvolení boží]…mnohých vin bezprávná připisovánie a skrze přeškodlivá…ohyzdienie a hanebná ohlášenie PříbrZamM 154a (ohyžďovánie ~B); peccata oris sunt hec:…infamacio (ohyzdyenye gl.), contencio UK I G 14, 188b (O hříších); když to pójde skrze vaše ohyzdienie, žeť toho nechají [věřící] ChelčBisk 57a. – Srov. ohyždžovánie