ohubeněti | StčS | MSS | ŠimekSlov |

ohubeněti, -ěju, -ie pf. (ipf. hubeněti); k hubený

[o člověku] ochabnout, sejít, zchátrat, zhubnout: Jan jest již ohubenyel, <z>žluťal, zzeleňal a zbleděl, ztrativ tě HradMar 56b; protož že jich ženy z Ejipta prací a horkem biechu velme zčrnaly a ohubenyely MatHom 76

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


ohubeněti, -ěju, -ieš dok. zhubnout, spadnout se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


ohubeněti dok. = zhubnouti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2020, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2020, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2020, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 13 lety, 11 měsíci a 8 dny; verze dat: 1.1.15
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).