1. obětování, obřad záležející v odevzdávání daru bohu podle rituálních ustanovení: Offierzie a oběti nerodil jsi ŽaltWittb 39,7 (var. v. obět 1) sacrificium et oblationem; sbeřte jemu svaté jeho, jižto řiedie úpravu jeho v ofierzie ŽaltWittb 49,5 (na oběti ~Klem, pod. ~Pod a ost.) super sacrificia; podlé jich viery pop mieval časté offiery AlxH 52; kúpichu [Maria a Josef] dvé hrdličátek anebo dvé holúbátek podlé chudých lidí offiery KristD 67b

2. oběť, obětní dar odevzdávaný bohu, zvl. obětovaný podle rituálních ustanoveni: ač by chtěl oběti, ty bych dal všeliky (wliky rkp), offieri neľúbíš ŽaltWittb 50,18 (BiblDrážď, oběti ŽaltKlem, BiblOl, pod. ŽaltKap, BiblPad, vzdvižmi ŽaltPod, v zápalech BiblPraž) holocaustis; milovati svého bližnieho jako sám sě věčšie všěch offier i obětí BiblDrážď Mc 12,33 (~Ol, obětí i posvátností EvOl, zápalných a posvátných obětí BiblLit, ~Pad, pod. ~Praž) holocautomatibus et sacrificiis; pakli z bravóv offiera jest, z ovec nebo z kóz BiblCard Lv 1,10 (~Ol, ~Lit, obět ~Pad, ~Praž) oblatio; s ofyeru vendi y chrám DivVít 380; dražšie offieri nenie před bohem (buo- rkp) nežli dobrá vuole MatHom 54 nihil offertur Deo ditius — v doplňku k předm.: dal sám sě za ny obět a oflieru BiblDrážď E 5,2 (var. v. obět 3) oblationem et hostiam; Jezukriste, jenž si sě obětoval i ofěroval bohu Otci obětí i offyeru pravú ModlMil 20a; ║ jeden král těch tří králóv, jenž sú bohu u Bethlémě ofieru dali CestMandA 165b uctili boha darem — s přívlastkem specifikujícím (bibl.): ofěrujte offieru pravedlnosti ŽaltWittb 4,6 (BiblOl, ~Lit, obět ŽaltKlem, ~Pod, ~Kap, BiblPad, ~Praž) sacrificium iustitiae

3. ofěra, dar věřících na náboženské n. církevní účely (u stoupenců reformace pojímaný jako zdroj obohacování kněží), zvl. hromadně odevzdávaný při obřadech; „k ofěřě“ k odevzdání ofěry při bohoslužbě: dá [dívka n. jinoch] dobrý peniez u tancě, chtě k ooffierzie, ptá měděncě DesHrad 188; Kristus oferuje bohu Otci naši modlitbu; a ta ofyera jest velmi vzácná AlbRájA 57b praesentatio; pastýřové nynější…po desátcích a po offyerze jich stojie WaldhPost 67b; má ofyera býti dobrovolná ŠtítKlem 139a; když tam [do kláštera] lidé přijdú k uoflerzye CestMandA 158b; noscimus oves solum per vellera dicentes: Dobrá paní, vždy ji máš s krošem k uofierze HusBetl 4,169; kteříž pro offyeru, pro lakomstvie a peněz nahrabánie…tělo jeho svaté lepcí nedóstojně HusSvátM 72b; kdy jdú k ofieṙe, aby ji [monstranci] líbali HusVýklB 38a; hospodář, otrok, dievka, pán, každý jest byl zavázán k úročním ofěrám PísHusit 126; mší mnoho [při pohřbu], zpívaní a svěc, offiera ChelčPost 170b; musíť jim [lakomým kněžím] všickni najméň třikrát do roka offieru dáti RokPostB 331; umějí [nynější kněží]…větší offiery do kuchyň žádati nežli staří kněží ŽídSpráv 9; ║ mají jeho [člena cechu] mistři a tovařiši k hrobu s sviecmi provoditi a k ofěře jíti ListářRožmb 4,459 (1445) k zádušní ofěře

4. eccl. obětování (jako část mše), ofertorium: sit obět holocaustum, ac offertorium sit offiera KlarGlosA 2445 (De rébus ecclesiasticis). – Srov. obětovánie 6, ofertoř