1. komu [protivníkovi], čemu [násilí] odolat, ubránit se, nepodlehnout v boji někomu n. něčemu, vydržet útok někoho n. něčeho: nepodoben s ty [Davide] k tomu, by ty mohl tomuto Filisteovi odolati ani proti němu bojovati BiblCard 1 Rg 17,33 (tak i ost.) resistere; nebudem moci jemu [vojsku] odolaty, neb mocně mocí bude proti nám BiblMuzSZ 1 Mach 5,40 (~Lit, ~Praž, snésti jeho ~Pad) sustinere eum; mdlý silnému takéž neodolá nikakéž BawEzop 2559; ač přemohl by ktokoli jednoho, dva jemu odolata BiblLit Eccl 4,12 (pod. ~Praž, odolávata ~Pad, sě bráníta ~Ol) resistent ei; nepopúzěj na sě, čemu odolati nemóžeš TkadlA 3b; když jim [křesťanům] brali křivě i súdili, všemuť sú odolali KancJist 84 ve všem obstáli; i těm novým válečníkem nikoli nemóžeš odolati Budyš 15a; viklefóm nemóžete odolati ListářRožmb 1,70 (1424); když se múdrý na paměti má, všem mečóm odola AlbnCtnostA 33b; královští…Pražským nemohše odolati BřezKron 349 resistere; ║ vzav sobě na pomoc pana Lva JMt, bohdá se ctí abych jim [nepřátelům] mohl odolati ArchČ 8,143 (1474) před nimi se obhájit

2. čemu, komu, proti komu [špatnému] (čím [duchovním]) odolat, ubránit se něčemu n. někomu, přemoci něco n. někoho: jemuž [ďáblovi] odolayte silní u víře EvOl 154a (1 P 5,9: protivujte sě BiblDrážď, protivte sě ~Ol, ~Pad, odpierajte ~Praž) resistite; ktož obyčěji z mladu neodola, na starost jemu věkem odola Vít 46a; jemužto [pokušení] chtě odolaty PasMuzA 93; jenž [mnich] své vlastnie vuoli odola OtcB 70b se… vincit; dum non consentiret když nepovolila [dívka], sed resisteret ale odula (m. odolala) illi jemu [pokušiteli] SekvUKA 46b; aby hřiechóm (-ow rkp) i všeliké věci protivné odolal [člověk] AlbRájA 9a ad vincendum vitia; lépe móž odolano býti hřiechu LyraMat 117a obviare peccato; protiv diáblu a hřiechóm ctnostmi mámy odolati ZrcSpasK 65; protož odoley vždy zlobě FlašRadaA 1097; delectacionibus carnalibus resipiscere (odolati gl.) Káz KapPraž E 61,170a; ač již náchylnost [k smilstvu] činie ty planety, ale rozumem móž oduolati RokJanB 25b; ktož tomu [sobectví] odolagi RokLukA 187b ♦ odolati sobě (v čem) překonat se, ovládnout se, poručit si: že často chce již dobře člověk, a nemóž sobě odolati ŠtítBes 160; v němž [zármutku] sobě odolati nebudeš moci TkadlA 45b

3. (v čem [obtížném]) obstát, osvědčit se, vytrvat: vezměte oděnie boží, abyste mohli odolaty v den zlý EvOl 169a (E 6,13: BiblPraž, abyste sě mohli protiviti ~Ol, ~Lit, ~Pad, zepřieti sě vel odolati VýklKruml) resistere (v obraze); ten, ktož v moci kříže a utrpenie Jezukristova odolá, protivě sě diábelskému podštívaní ŠtítSvátA 128b; před tváří rozhněvánie jeho [Boha]…kto odolá v hněvu prchlivosti jeho BiblPad Na 1,6 (~Praž, ostojí ~Drážď, ~Ol, ~Lit) resistet; kterú [moudrostí] byšte mohli v těchto přehořkých nesnázech odolati ŽídSpráv 45

4. čemu, proti čemu, komu, proti komu [vlivnému, mocnému] vzepřít se, postavit se na odpor; po slovese „moci“ čelit, vzdorovat; [úplatku, lichotce] odmítnout něco, nedat se získat něčím: nenie, kto by odolal vuoli tvéj [boží] EvOl 114b (Est 13,11: BiblPad, by sě mohl protiviti ~Ol, ~Lit, by odepřel ~Praž) qui resistat; já pravím vám neodolati zlému EvOl 294a (Mt 5,39: neodolávati VýklŠal 15b, neprotivujte sě BiblDrážď, pod. ~Pad, abyšte sě nebránili ~Ol, ~Lit, abyšte neodpierali ~Praž) non resistere neprotivit se, neodporovat; proti jejie [Kateřinině] múdrosti odolaty nemóže [císař] PasMuzA 618 obviare; židovským hlasóm nemohl sem odolati, ani jich trpěti VeronS 106a (odvolati ~M) voces pati non potui; abychom mohli proti jich [nepřátel] zléj (zleſſ rkp) vieřě odolaty MastDrk 380; ut recalcitres aby odolal stimulo kostnu SekvUKA 8a (srov. A 9,5); Odolaſſ mnohému daru čistú, šlechetnú dobrotú RadaOtcK 330; řeči pochlebných odolati budeš moci TkadlA 41b; člověk umělý odolá jemu [zármutku] BiblPad Sir 36,22 (~Praž, oprne sě jemu ~Ol, ~Lit) resistet; skrzě zápal prosbu poslav odolal jest hněvu [Hospodinovu] BiblPad Sap 18,21 (pod. ~Praž, ostal jest ~Ol, poslavoval jest hněvu tvého (~Lit) restitit; jemuž [rozhodnutí] by sě mistři pražští Písmem svatým opřieti a odolati nemohli ArchČ 6,399 (1421); leč by již nikterakž tomu [manželovu naléhání] odolati nemohla [pani] HynRozpr 218b im des nicht verlaugen; vida [Jan Lucemburský], že nemóž pánóm a své králové odolaty SebrKron 7a; kterak by takovým bludným [tj. pikhartům] mohli [Táborští] opříti se a odolati BřezKron 474 sit obviandum ac resistendum; že nemohl [hejtman] proti králi odolati BiblPraž 2 Mach 14,29 (VýklKruml, sě…protiviti BiblDrážď a ost.) resistere; když…nemohla [bárka] odolati proti větru BiblPraž A 27,15 (nemohla proti větru ~Pad, nemohla sě konati proti větru ~Ol) conari odolat větru

5. čemu [zlému, škodlivému] zabránit ničemu, zamezit něco; [nepřístojnostem] učinit přítrž; [konfliktům, útrapám] vyvarovat se něčeho, předejít něčemu: neposlušenstvie… a svévolenstvie pře tak velmi vzrostlo jest, že tomu všemu nikakž odolaty nemohu PulkB 39 sufficere; žeť jest tak mnoho mrzkosti a hřiechóv v lidu mně poručeném, žeť…toho všeho ztresktati nemohu, ani jim odolaty kterak umiem PulkB 39 corrigere non valeo; jemuž [ohni] pak nelze odolaty ŠtítSvátA 104b jejž nelze zdolat; čistú, šlechetnú svú ochotností Odolaſs mnohému tomu sváru RadaOtcM 330; jakž by tomu [zlému] záhe nebylo odoláno ListářRožmb 1,227 (1437); ktož má huol i vardu v ruce, s pomocí boží odolať mnohé muce KorMan 184a; počátku odolaj ArchČ 4,479 (1474)

6. komu, proti komu, čemu, proti čemu [nepřátelskému, nepříznivému] zdolat, přemoci někoho n. něco, zvítězit nad někým n. něčím; [proti obtížím] zmoci, překonat něco: vašě moc všemu odolaa AlxM 16; pakli silnější jeho [ozbrojeného muže] nadejde, odolá jemu EvZimn 13a (L 11,22: svítězí jej ~Seit, přěmóž jej ~Víd, ~Ol, BiblDrážď a ost.) si…vicerit eum; nebudeš moci jim [útočníkům] odolati BiblMuzSZ 1 Mach 6,27 (~Lit, jich obdržeti ~Pad, dobyti jich ~Praž) obtinere eos; vrata pekelná neodolagy proti jemu [kostelu božímu] EvBeneš 83b (Mt 16,18: BiblPraž, nebudú moci protiv tobě EvVíd, neostojí protiv nému ~Ol, BiblDrážď, nesvítězie proti nie ~Ol, ~Lit, ~Pad) non praevalebunt adversus eam; ať někdy nedí nepřítel muoj chlubě se: odolal jsem proti němu JakPost 187b (srov. Ps 12,5 praevalui adversus eum: ostal sem proti němu ŽaltKlem, BiblLit, přěmohl sem proti němu ŽaltWittb, ~Pod, ~Kap, BiblOl, svítězil sem proti němu ~Pad, ~Praž); žes…chtěl…smrti našie odolaty KancJist 53; zdali, všemohúcí Pane, strpíš,…aby proti spravedlivým i proti tobě odolal [zlý člověk] Budyš 7b ut… praevaleat; pilně se radíme, kudy bychom mohli jí [Pravdě] odolati TovHád 40b; ║ vztřěštěchu osi i kola, nebo jim kořist odolá AlxV 1848 váha kořisti je přemohla; [Kateřina ke katovi:] ova, toť odola má přě LegKat 3438 vyhraje; zeměť volá, žeť odola Spor 84b zvítězí; [Lež o Pravdě:] tatoť nepřestane, leč jí zlostí zlost odolame a odepřem vždy, že pravda není, co mluví TovHád 126a vyvrátíme

7. komu/čemu ovládnout, opanovat někoho n. něco: Odolat tobě milost má [tj. boží] EvOl 105b (2 C 12,9; chybný překlad); srdci jeho hněv odolá BawEzop 19; aby nikdy hřiech člověku neodolal, aby hřieši nesvítěžili nad člověkem AlbRájA 9a; jelikož jazyku odolaty muožmy, u vietr slov nemluvmy MatHom 175 inquantum reniti linguae praevalemus jazyk zvládnout; pakli byšte snad tomu [sporu o zachránění majetku] nemohli odolati…, to buď pánu bohu poručeno ArchČ 4,233 (1467) to dokázat

8. komu/čemu (v čem, čím) překonat, předčit někoho n. něco: kto mně v smutcě viec odola? LegAl 5; naleznu [věřící] takú odplatu, jenž draží odolá zlatu Vít 26a; modla kanopská kaldejským [modlám] odola ComestC 22a; mistři, kněží ani žáci nemohúť jim [bekyním] odolaty, anať přieliš mnoho mluví Pís Třeboň A 7,150a; u vylíčení snuov ižádný mi neodolal BřezSnářM 37b me praevaluit