1. podivuhodný, budící podiv, neobyčejný; [o pocitu] mimořádně velký: tak odywnych smutkóv [ukřižování] požěleti ModlMil 54b; odiwne sčestie bydla královstvie nebeského Kruml 349; odiwna potvora ŠtítMuz 76a; pokora…jest odywna šlechetnost ŠtítSvátA 149b; by tu [při Kristově narození] odiwne světlo, že sviečka ona protiv světlu tomu nic nesvietieše ŠtítBrigF 47b lux ineffabilis et splendor podivuhodně silné; smaragd jest odiwne zelenosti JakZjev 399a; jako dvanáste hvězd bývá [zbožná žena] světlá a jasná a odiwna PříbrZamM 4a; ║ svěsiv [Kristus] hanbú dolóv hlavu pro tak odywnu popravu ModlMil 54b zahanbující, budící pohrdání ♦ býti odiven (komu, ot koho) vzbuzovat podiv (něčí), být obdivován (někým): sanctus vir svatý muž miriňcatur odiwen jest SekvUKA 28b; aby…od jiných chválen byl [bohatec] a jim byl vzácen a odiven HusPostH 111b; čím budem zde ohavnější…, tiem…vší říši nebeské odiwnieyſſi PříbrZamP 239b dojdeme většího obdivu; by byl od lidí odiwen nebo chválen nebo vzácen PříbrZamM 35a (viděn ~B)

2. budící úžas, hrozný: vyprostil [Bůh] mě…ode všeho odiwneho čekánie lidu židovského ComestK 259b; bude [snící] zlú příhodú odiwen lidu BřezSnářM 63b spectaculum