oděvnicě, -ě f.; k oděv
bibl. předsíň chrámu (stč. překladatelem chápaná jako místo pro ukládání a oblékání bohoslužebných rouch): mezi odiewnici a oltářem plakáchu kněžie BiblLit Jl 2,17 (var. v. obláčěnicě) vestibulum; vestibulum…Odyewnyczie SlovCath 474a; vestibulum odiewniczie SlovOstřS 120. – Srov. obláčěnicě
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
oděvnicě, -ě f. (bibl.) předsíň chrámu (stč. překladatelem chápaná jako místo pro oblékání a ukládání bohoslužebných rouch)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.