1. (komu [bohu n. božstvu]) obětovat, konat oběť podle rituálních ustanovení: Obietowaly čirtóm a ne bohu, bohóm, jichže neznali ŽaltWittb 213a (Dt 32,17: ~Pod, pod. ~Klem a ost.) immolaverunt; vejde [Moab] k svatyniem k svým, aby obietowal BiblDrážď Is 16,12 (Pror, BiblOl, ~Lit, aby sě modlil ~Pad, aby prosil ~Praž) ut obsecret; má [biskup] jakož za lid, takež za sě sám obietowaty za hřiechy BiblDrážď Hb 5,3 (oběti obětovati ~Praž, oběti ofěrovati ~Ol, ~Lit, ~Pad) offerre; dcerko milá, ne jednomu bohu obietuy, ale i jiným PasMuzA 347 sacrificium offeras; obyetowaty Bálimově modle Pror Jr 7,9 (BiblOl a ost.) libare; Židé měli sú tehda jedno jediný chrám, kdežto mohli sú ofěrovati a obyetowaty, točížto v Jeruzalémě LyraMat 64b immolare; sic lunae quoque vota ferunt…stellisque litant obietugy GlosSed 34a; na hlavách hór obietowachu a na pahorciech zapalováchu vonné věci BiblPad Os 4,13 (~Praž, posvěcovali sú ~Drážď, ~Ol, ~Lit) sacrificabant; hostiari obietowati SlovOstřS 136; liquare obietowati SlovOstřS 139; molare obietowati SlovOstřS 140; parentare za starost duše obietowati SlovOstřS 142; victimare obietowati SlovOstřS 152; pohané, tiť diáblóm obietugí RokJanB 101a; ačkoli to kněžstvo [židovské] na každý den obėtowalo AktaBratr 1,212a; sacrare světiti aut obietowati SlovKlem 23a; ║ ceremoniare obyetowati SlovOstřS 126 konat obřad, zvl. obětní (srov. obět 2)
2. koho/co [dar] (komu [bohu n. božstvu]) obětovat, obětním obřadem (zvl. spalováním) odevzdávat (sám n. prostřednictvím kněze-obětníka): i obietowaly jsú syny své a dcery své běsóm ŽaltWittb 105,37 (~Klem, ~Pod, BiblOl, ~Praž, pod. ~Drážď, ŽaltKap, BiblLit, ~Pad) immolaverunt; tobě [Hospodine] obietugyu vzdviži chvály ŽaltWittb 115,17 (~Pod, pod. ~Klem, ~Kap, BiblOl a ost.) sacrificabo; pakli že obyetugeſſ dar tvój přěd oltářem EvRajhr 121a (Mt 5,23: ~Ol, ~Beneš, BiblLit, ~Pad, ~Praž, ofěruješ EvSeit, BiblDrážď, ~Ol) si offers; obyetuyte bohóm oslicu DalC 19,8 opfirt; nebť beránek náš obyetowan jest Kristus EvOl 136a (1 C 5,7: BiblDrážď a ost.) immolatus est; obietowa Kain z obilé zemského dary hospodinu a Abel pak z prvnieho příplodka svého stáda obietouaſſe najtučnějšie BiblCard Gn 4,3 a 4 (~Ol, pod. ~Pad, ~Praž) factum est, ut offerret…obtulit; obietowa ji [David vodu] hospodinu BiblCard 2 Rg 23,16 (~Ol, ~Lit, pod. ~Pad, obietowal ji vyliv před pánem bohem ~Praž) libavit; obietoual jest kadidlo v úvale BiblCard 2 Par 28,3 (~Ol, jest zapaloval zápal ~Pad, kadidlem kadil modlářským ~Praž, adolevit, id est cremavit obietowal vel pálil, proprie dicitur kadil VýklKruml) adolevit; ty si ten nepoškvrněný beránek, jenž na všaký den na vykúpenie všeho světa věčnému Otci budeš obietowan OrlojK 465 te victimam obtulisti (v obraze); s modlitbami nábožnými ofěry veliké na zlatě i na střiebře přede vším lidem obietowa [Paris] TrojK 100a oblationes…profudit; pilně poslúchati viece [jest] než obietouati najlepšie skopce HusVýklB 28a (ofěrovati ~N); obietouati budú z oběti pokojné v obět hospodinu tuk, jenž přikrývá droby BiblPad Lv 3,3 (~Praž, ofěrovati budú ~Card a ost.) offerent; delibari (deliberare rkp) obietowano býti SlovOstřS 130; victimet obietowal by VýklKruml 131b (Sir 34,24 quasi qui victimat filium); kterýž by koli obietowal syna svého aneb dceru modle Moloch BiblPraž Lv 20,2 (ktož by dal co semene svého BiblCard a ost.) si quis dederit; jestli že pak proměněno bude [obětní zvíře] za jiné, tehdy obé dvé má pánu bohu obietowano býti BiblPraž Lv 27,10 (posvěceno bude ~Card a ost.) consecratum erit; ║ jako die apoštol k Římanuom, aby se obietowali [kněží] obět živú Pánu, dobře líbeznú JakZjev 83b (v obraze) aby svůj život zasvětili; neb Kristus vně za branou obėtowán jest AktaBratr 1,386b (Hb 13,12 passus est: trpěl jest EvOl, BiblPraž, umučen jest ~Drážď a ost.) byl obětován (fig.), vydán na smrt — s vnitř. předmětem: obietowa [Noe] obět na oltáři BiblCard Gn 8,20 (~Ol, pod. ~Pad, ~Praž) obtulit holocausta; jáť obietuyu obět Otci, Synu i svatému Duchu PasMuzA 347 offero enim sacrificium; Antenor, obietowaw oběti znamenité bohóm TrojK 95a post victimas…oblatas; v nie [v duši] obietuge se obět bohu vzácná HusDcerkaM 218b; vstaň, mój Blažeji, obietug mně obět PasKal C4a (ofěruj mně obět ~MuzA a ost.); v. též obět 3 (se specif. přívlastkem) ♦ obětovati sě (své tělo, život) (komu [Bohu] za koho) obětovat se, dá(va)t se na smrt jako oběť: beránku dobrotivý, jenž si sě obietowal za ny ComestC 291b obtulisti te; svatý Václav, žádaje sě dobrovolně obyetowati hospodinu a…duši svú proň…položiti PulkLobk 53 offerre sacrificium; neb se já již obietugi BiblLit 2 T 4,6 (~Pad, já již sejdu EvOl, já již skonám BiblDrážď, ~Ol, já se již k smrti chystám ~Praž) delibor; tak se obietowal [Kristus] za ny a bolestně trpěl rány… trudně na kříži rozpat FlašRadaA 245; že sú hrdel svých směle nasadili a tří životy své bohu obietowali, Martin, Jan a Stašek, jenž sú pro odvolání lživých kázaní v Praze stínáni HusSvatokup 120a; na kříži své tělo jest obietowal [Kristus] bohu a otci…za hřiešné JakVikl 200b immolavit; obietuge [Ježíš] sám se bohu na kříži obět zápalnú a u vuoni chutnú ChelčPost 95b; on [Bůh] se za mě samého dal, za mě se obietowal RokPostB 131
3. relig. koho [Krista], co [jeho tělo a krev] obětovat (jako nekrvavou oběť Nového zákona, tj. při mši): někteří…spolu jsú při boží službě a tu [v kostele] svatú obět těla božieho a krve jeho…obyetugi ŠtítBarlB 67; kněže…, když mši slúžíš, obietugeṡ tělo Kristovo HusBludM 201b; syn člověka…, jehožto tělo kněží na každaj den obětugij na oltáři HusPostTP 185a cuius corpus…immolatur; kalich tento, v němž sě krev božie a Ježíše Krista obietuge na vykúpenie světa MladHusC 135a offertur; k tomu rozumu doktor veliký Tomáš Akvinský…die takto: Svátost oltářnie obietuge se bohu v posvěcení oběti KorTrak a8b; tu svatú mši slúžil [sv. Vojtěch] a bohu Otci pána Krista obietowal HilPřijA 37 immolat
4. eccl. konat bohoslužebný úkon obětování (jako část mše): pravie světí doktorové, že to jest Pán ustavil…přijímanie pod obojí toliko kněžím, jenž obietugi, ale lidu obecnému nic HilPřijA 56 (~B) conficientes; není slušné obětowati, jedno v slušném neb v hodném rouše pro poctivost svátosti AktaBratr 2,105a
5. koho [dítě] (komu [bohu]) zasvěcovat n. [zvl. v minulých tvarech] zasvětit, zaslíbit: nesechu jeho [Ježíše] do Jeruzaléma, aby obyetowaly jeho hospodinu EvVíd 37a (L 2,22: ~Ol, BiblLit, ~Pad, pod. ~Drážď, ~Ol, aby postavili jej EvBeneš, BiblPraž) ut sisterent eum; bohu (-uorkp) sta čistotu slíbila, a to učinivše, klášter sta panenský založila…, v němžto sta svú dceru…obietowala na čest bohu (-uo- rkp) PasMuzA 22; v zákoně Starém, kdežto přikázáno jest, aby prvorozený syn byl obyetowan a posvěcen hospodinu LyraMat 19a quod…deo offerretur; quando in templum presentata erat [Maria] když do chrámu obyetowana jest byla PostGlosMuz 215b; chválu a dieku vzdávajíc bohu [Maria při očišťování] z takého plodu, i tiem svój plod obyetowala bohu Otci ŠtítSvátA 217a; potom je [pokřtěné dítě] obětovali, na čest apoštola pili, peniez nebo dva dali PísHusit 125; iniciari obietowati SlovOstřS 137; aby každá žena, kteráž syna počevši porodila, po čtyřidceti dnech dietě s sebú vezmúc s obětí dietě do chrámu bohu obietowala PasKal C3a (ofěrovala ~MuzA a ost.); ║ mysli našě, prosímy, hospodine, aby utěšitel, jenž od tebe jde, osvietil a vedl ve vši pravdu, jako jest tvuoj syn obyetowal OffStrah r2a promisit přislíbil; šel jest [Ježíš] na pusté miesto…, aby tu duch svój na modlitbě obyetowal bohu Otci LyraMat 26b ut…offerret aby zasvětil, věnoval své myšlenky ♦ obětovati sě komu, k čemu (v co) zasvěcovat se, odevzdávat se: v své panenské čistotě obyetugijcz sě [následovníci sv. Jana] bohu v službu ŠtítSvátA 30b; k tvým [Médeo] libostem i službám se všeho věrně obietugi [Jáson] TrojA 4a (~L, ~K) me totum expono; sužovánie těla rozumné a trápenie, buďto postem, nebo kterúkoli prací hodnú, v níž, se člověk obietuge bohu ChelčPost 81a
6. [o andělu, světci ap.] koho/co [člověka, jeho modlitby ap.] komu [bohu], ojed. přěd koho doporučovat někoho (něco) někomu, zprostředkovávat někomu (něčemu) přijetí u někoho, něčí přízeň ap.: prorokové a kněžie zpievali jsú tento žalm proto, aby lidi obyetowaly před buoh ŽaltPod 27a (v nadpise); já [anděl Rafael] sem obietowal modlitbu tvú [Tobiášovu] pánu bohu TobB 316 (Tob 12,12 obtuli: BiblPad, ~Praž, ofěrovách ~Card, ~Lit); jeho [Tiberiovu] duši světí anjelé pánu bohu obietowali VeronK 116; andělé naše modlitby do nebes nesú a bohu milému obietugi AlbRájK 183 (ofěrují ~A, ~B, ~C); panna Maria, řěčnice našě,…dva bojovníky udatná jemu [Bohu] obyetowala ZrcSpasK 83; andělé slúžie svatým dušiem…, neb sú toho duostojny svaté dušě, aby byly obyetowany před obličej boží WaldhPost 98a; chci bohu obietowati duši jeho [biskupovu] ŠtítBrigP 72a praesentando animam; nebo i Kristus jednú za naše hřiechy umřel jest…, aby nás obyetowal bohu JakKal 93a; na to všecka služebnost kněžská měla by býti, aby lid poddaný v tom zákoně ustanovili a čistě (cziſte rkp) jej bohu obietowali ChelčPař 193a; ║ druhý [andělský zástup] vece: Nesme před ním [rytířem] štít jeho, obietuime bohu trpedlnost jeho…, čtvrtý zástup vece: Kóň jeho bohu obietuyme ŠtítBrigP 62b (~F, ukažmy… ukažme ~C, pod. ~O) praesentemus… ostendamus vyzdvihněme před Bohem
7. co [dary] komu [králi, knězi] n. kam [na církevní účel] dávat, odevzdávat, věnovat, obětovat; [kostelu] ofěrovat, dávat jako ofěru: obyetowachu jemu [tři králové Ježíšovi] zlato, kadidlo a myrru EvSeit 141a (Mt 2,11: ~Víd, ~Beneš, pod. ~Ol, BiblPad, ~Praž, ofěrovali ~Ol, ~Lit, vzdachu EvZimn, BiblDrážď) obtulerunt; se všěch strán k ňemu [Prokopovi] běžiechu, dary své jmu obietugice HradProk 9b; neb které kořisti dobyl [Arnošt], to vše…na boží dóm ofěroval a nic sobě nezachováše, jedno všecko obietowaẛe BawArn 5471; králové rúcho i korunu královu složil [Jindřich] s sebe on i žena jeho a k svátosti svatého Petra obyetowaly jsú PulkLobk 223 (oběcovali jsú ~B) obtulit; nejmajě [člověk] dražších daróv, jež by k chrámu božiemu obyetowal s bohatými, i obyetuge menší věc s chuzšími ŠtítVyš 15a quae…offerat; jdúce k ofěře, počeli obietowati každý zlatý peniez PovOl 276b; jednak tři libry vosku káže [kněz] dáti bohu…, jednak sviece krásné káže obietowati HusSvatokup 175a; ║ tu Mikuláše svatého hrob jest toho velikého; jdú [všichni] k hrobu obietowat a nábožně ofěrovat BawArn 5619 odevzdat dary
8. koho /co (komu) v tvarech minulých přinášet, přinést (většinou za lat. offerre); co podávat, podat: oni [apoštolové] obietowali jemu [Ježíšovi] částku ryby pečenéj EvOl 267a (L 24,42: pod. ~Zimn, ~Beneš, podachu jemu ~Klem, BiblLit, pod. ~Praž, jemu dachu EvVíd, BiblDrážď, ~Ol, pod. ~Pad) obtulerunt; a aj, obietowachu jemu zlámaného dnú, ležícieho na loži EvOl 297a (Mt 9,2: BiblLit, ~Pad, nesiechu jemu EvSeit, přinesechu jemu ~Rajhr, přinesechu před něho ~Praž, pod. BiblDrážď, ~Ol, podáváchu jemu ~Praž) offerebant ei; oni [pokrytci] obyetowachu jemu [Ježíšovi] peniez ŘádKorA 55a (~B, podali ~C, okázali ~D; Mt 22,19: ofěrovachu BiblOl, přinesli EvSeit, podachu ~Ol, pod. BiblPad, ~Praž, dali sú ~Lit, pokázachu EvKlem, BiblDrážď, ukázachu EvPraž) obtulerunt; tehdy sú jemu [Alexandrovi] obietowali [poslové] list a siemě makové AlexPovB 246a obtulerunt; když ten lístek žalobný by obietowan ot Beliala BelB 9b quo oblato… libello; a aj, obietovachu jemu, t. přěd něho podáváchu, aby uzdravil, dnu trpícieho, ležícieho na loži HusPostH 172b (Mt 9,2); žalobu proti tobě [Zikmunde]…zjěvně sem obietowala [Česká koruna] Budyš 9a obtuli; měšťané v Stráži, věrní nám milí, některé listy… Výsosti Našie obětovali jsú CJM 4/1, 115 (po 1422); ║ tuť povedu vězňóv mnoho, pohana nejednoho královi obietugice, v jeho moc je dávajíce BawArn 5245 předávajíce; najprvé jest položeno čtenie svatého Matúšě, jakožto najprvé tvář člověčie byla obyetowana před zrakem prorokovým LyraMat 7a byla předložena, ukázala se; račte rozkázati, ráčíte li který kam obětovati, neb jest mnoho pěkných koní [z kořisti] ArchČ 3,385 přidělit, rozeslat