1. koho [okruh lidí] (aby…) rozesílat výzvu k někomu, posílat výzvu někomu (na různá místa): že je [zemany] pan Jetřich královým slovem všecky obsielá, aby s polovicí na pole vytáhli ArchČ 7,273 (1467); žádáme [král Jiří] od tebe [Bořity z Martinic]…, aby hned všecky many naše…zobsílal, aby všickni s životy svými… veřejně vojensky vzhóru byli…tak, jakož s je prvé obsílal ArchČ 5,302 (1467); mám druhé [bojovníky] ve třech mílech od Zviekova obsélati ArchČ 1,229 (1468); ║ že obsielal [Bolochovec] na ony i na ony posádky, ptaje se na něho [Táborka] ListářRožmb 2,15 (1438) rozesílal posly

2. koho aby…, o co posíláním vzkazu vyzývat, vybízet k něčemu; o co žádat: že král Priamus nás [Řeky] dávno zvláštními posly obſelal, abychom Exionu…jemu navrátili TrojA 85a; poniždť Jan Racek nežádal ani obsílal p. Kunu, aby jemu od svého člověka spravedlivé učinil Půh 3,383 (1448); že tě mnohokráte obsielal, aby jeho [zajatého kněze] propustil ArchČ 5, 273 (1458); neb jej [Jana]…knieže Viktorin o to [o „stání ku právu“] k prosbě paní Doroty o též obsielal PrávOpav 1,81 (1464); ║ Albrecht ačkoli pomoci z Rakús a z Uher obſylal, však jich nečekaje, nepřieteli dosti boje dal a učinil SilvKron 77a etsi auxilia…asciverat žádal posily

3. koho (kam [k sobě n. k společnému jednání]) posílat pozvání někomu, zvát, obesílat někoho; [o nadřízeném] předvolávat: TMt…častokrát…mě o to [nařčení] horlivě obsielala ArchČ 3,293 (1411); také mi se nezdá, bych mnoho po něm slal a jej obsielal ArchČ 2,414 (okolo 1446); obsílali sme TMt i jiné pány na sněm do Prahy ListářRožmb 3,78 (1446); obsílám vás k holdu, abyšte přišli na Bělú aneb na Túškov hned ArchČ 4,168 (15. stol.); když ten, kohož se dotýče, penieze u desk položí a obſiélá k nim věřitele svého VšehK 245a; ten mistr…aby ku potřebě řemesla a přísežných rozkázánie jiné všecky mistry obsielal ArchČ 14,481 (1478); aby…nebylo potřebí pro to všeho kraje obesílati ArchČ 5,405 (1481); že jeho [uvězněného] do své rady potom neobsielali NaučBrn 132 (1494)

4. jur. koho [obviněného] obesílat k rozhodčímu řízení, vyzývat, předvolávat k zodpovídání: tu jsú téhož Johanka Kolodějského obsielali mnohokrát listy svými, aby stál ku právu svému TeigeMíst 1,352 (1422); jakés právo duchovnie na rathauze dopustil [král Jiří]…, tiem právem všickni křesťané obſelani a trápeni HilRožmb 15a; kterak jest prvé mnohokrát obsielal [Přebozský] listy KMti jeho Jiříka a Magdalenu, chtěje je z toho [protiprávního jednání] viniti ArchČ 4,309 (1476); žádný listem od úřadu aby nebyl obsílán ArchČ 5,469 (1497)

5. jur. koho [dlužníka, ručitele] (z čeho, o co, k čemu, aby…) upomínat někoho (o něco), vymáhat na někom (něco, aby…): aniž moci bude [projevivší se lakomec] buďto prosbú, dáním nebo kterú jinú příčinú obſielati nebo upomínati krále z těch věcí svrchupsaných MajCarA 24 requirere; tu jej [Petra z Jevišovic] o to [placení] obsílal Půh 2,99 (1407); listy městskými několikrát obsielali jsú je [dlužníky] ze spolku ArchČ 26,118 (1436); že sem je obsielal, aby kury dali ArchČ 21,302 (1449?); že jest obsielal k ležení jménem svým i lál jménem svým ArchČ 7,557 (1480); z rozkázánie a poručenie najjasnějšieho krále JMti obsielám vás, abyšte summu hromničnú pohotově měli a jí dáním do komory JMti nemeškali…a také, aby vás nebylo potřebie po druhé o to obsielati ArchČ 7,405 (1484). – Srov. obsielanie 3

6. koho (s čím, v čem, že…ap.) posílat někomu vzkaz n. zprávu, vyrozumívat, vzkazem uvědomovat někoho (o něčem, že…): kterak…Achiles mě často obſelal, žádaje dcery mé Polyxeny sobě v manželstvie TrojA 182a; obsielali sme s tiem [stížností na Táborka] několikrát Bolochovce ListářRožmb 2,15 (1438); v tom mámy …každý stranu svú obsielati ListářRožmb 2,44 (1439); jakož sem tě již častokrát obsielal, kterak služebníci moji a tvoji mají spolu činiti ArchČ 14,31 (1447); neboť nás tak přietelé naši vystřiehajíc obsielají, že čímž najdéle dlíme, naše to vše horšie jest ArchČ 4,20 (1449) upozorňují; jakožť sem VMt obsielal i sám jezdil k VMti, a prose VMti, abyste ráčili milostivě mú věc opatřiti ArchČ 3,304