obrostilý adj.; k obrostiti sě
(čím [vlasy, vousy ap.]) obrostlý, hustě porostlý, zarostlý: ižádného rúcha na sobě nenosíše [poustevník], neb obroſtyl bieše chlupy po všem těle OtcA 313b (var. v. obrósti 2) saetis…tectus erat; uměj příhodu súditi, čelemť obroſtylym prosvietí, potomť sě lysinú svietí KatoVít 72a (obrostlým ~U) capillata vlasatým. – Srov. obrostlý 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obrostilý, obrostlý, obroščěný adj. (čím) obrostlý, zarostlý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.