1. o co otloukat se, nárazy se poškozovat: ale ne tak jsú se o břeh obrazeli [přistávající lodě] jakožto prvnie, neb svá plátna složivše, opatrně…jsú k zemi připluly TrojK 117b (~A, ~S, ~L, sú se…obrazily ~O, ~N)
2. [o vlnách, větru ap.] o co, ojed. čemu dorážet, útočit nárazy na něco: neb vlny mořské velikú náhlostí šimiec obraziechu se o zadní konec té lodie ComestS 407a; neb duch silných jako vicher, jenžto sě o stěnu obrazzye Pror Is 25,4 (BiblOl, ~Lit, ~Praž, sě stěně obrazye ~Drážď, pudě stěnu ~Pad) impellens parietem; vlny mořské obrazegy se o ně [o lodě] ŠtítKlem 71b; illisum est flumen připadla …vel obraziela sě jest VýklKruml 253b (L 6,48: obořila se řeka na duom ten BiblPraž, přiřítila sě jest ~Drážď, ~Lit, přiřinula sě jest ~Ol, ~Pad, pokusi sě voda o duom ten EvOl)
3. [o zvuku] (o co) odrážet se, ozývat se odrazem (od něčeho), rozeznívat se ozvěnou (o něco): kdyžto sě hlas o skálu obrazie OtcB 184a (se…obražuje ~C); že se jeho [ještěra] zvuk a sipenie o skalé obrazieſſe TrojK 87b (~A, ~S, ~O, sě…opakováše ~L) echonizare coegit in voces; echo…vox sonus aeris in cavernis vel in silvis resonans hlas neb zvuk ten, kterýž sě proti člověčému neb jinému v lesiech…obrazie, jako by proti člověku zasě co volalo, slóve echo VýklKruml 121b (ad Sap 17,18: var. v. obrážějúcí); ║ i slóveť šlechetnost latíně virtus, a co mi sě v srdci obrazie ze jména toho, neumím jménem jedniem vypověděti ŠtítMuz 79a co je odezvou toho jména. – Srov. obražovati sě 2
4. [o zvuku] (v čem) ozývat se, rozléhat se, znít, zvučet: a tak viecež viecež znenáhla přibýváše toho vzvuku a hlučnějie sě obrażieſſe BiblCard 1 Rg 14,19 (~Ol, ~Lit, ~Pad, zníše ~Praž) resonabat; zvuk kladivný obrazzie sě v jeho [kovářově] ušě BiblOl Sir 38,30 (~Lit, ~Praž, proměňuje ucho jeho ~Pad) innovat aurem eius; jako když sě hlas obrazie v lesě ŠtítBrigP 52a resultat; ║ z něho [Písma] táhna smysl ne jeho, hlasem Písma se obražege, aneb slovy svrchními pravdy jeho nedošel ChelčSíť 175a oháněje se slovy Písma
5. [o světle] (v čem [v zrcadle ap.]) odrážet se, zrcadlit se; dolož. v obrazném kontextu: v srdcích našich obrazzije sě poprslek pravdy světlem tváři božie ŠtítSvátA 9b (srov. Ps 4,7 signatum est); ať bude [mysl] jako přěčisté srdcadlo, v němž by sě světlo svaté Trojice obrazelo ŠtítBarlB 115; světlo božské…když svítí té duši, tehdy obráżegij se paprslkové tu duchovní JakZjev 396a