1. obnovovat se, vracet se do původního stavu: had…staré kóžě zbývá a tudy sě obnowugie MatHom 158; to rúcho nehoří, ale ohněm sě obnowuge Lapid 163b; když sě mútí svědomie člověka, obnowuge sě v člověku podobenstvie stvořitele HusPostH 123b; železo v uohni se obnowuge RokJanK 262a; že se nyní [v době velikonoc] krev obnowuge v lidech a búří RokPostB 263 občerstvuje; ║ jako tělo obnowuge se horkostí proti studenosti…, takéž člověk vnitřní, ohněm a horkostí ducha svatého jsa zapálen, obnowuge se a kochá se proti studenosti JakZjev 353b, 354a vzpružuje se

2. k čemu, do čeho [do stavu] vracet se k něčemu, opět se dostávat do něčeho: a opět navrátili sě, obnowugice sě do pokánie BiblDrážď Hb 6,6 (var. v. obnoviti sě 2) rursus renovari; lid prvotnie cierkve, k jejiemužto podobenství lid křesťanský má se obnowowati JakZjev 88a; ║ když na libé věci sobě okem patří [člověk] a v nich se kochá, tehdy se obnowuge z zámutku do veselé JakZjev 354a přechází, přenáší se

3. stále se obnovovat, sílit, vzmáhat se: toho [urozeného a ctnostného] chvála následuje a čest jeho se obnowuge BawArn 4922 mus sin ere wesen breit; člověk světský vedlé těla obnowuge se milováním zemským JakZjev 354a; a tak se maso okolo rány bude obnowowati a přiróstati, až se noha zahojí LékFrantC 171b; aby všech jeho [Kristových] dobrodiní…pamět živá v nás ostala a vděčnost i milování se obwowalo (m. obnowowalo) ChelčPost 97b; čím jie [žádosti] viece mají, a viec se jim obnowuge RokJanB 124a

4. relig. [o hříšníku] (v čem, čím) ohrožovat se, proměňovat se v duchu Kristova učení: oblectež sě v nového [člověka], toho, jenž sě obnowuge v poznání božiem BiblOl C 3,10 (tak i ost.) renovatur; ten [člověk], ješto jest vnitř, obnowuge sě den ote dne BiblOl 2 C 4,16 (tak i ost.) renovatur; moc života duchovního všicku berú, obnowugi se a rostú v něm [Kristu] ChelčJan 67b; ješto obnowugý se v novém životě a ješto se nesrovnávají s tiemto světem RokJanB 146a; mrtviece hřiech v duchu se obnowugij AktaBratr 1,210a; obnowugte se duchem mysli své BiblPraž E 4,23 (obnovte sě ~Drážď a ost.) renovamini

5. [zvl. o ději n. stavu] obnovovat se, vracet se; [o události, výroku] opakovat se; [o ranách, žalosti] jitřit se: tehda rány [mučeného] přědšími ranami sě obnowowachu PasMuzA 110 vulnera vulneribus imprimuntur; vždy viecež, viecež se obnowuge [žalost] a rána roste vždy den ote dne OtcC 205a renovatur; aniž pro jiné tyto kniehy slovú druhý zákon, jedno proto, že sě tuto dřěvnie řěč obnowuge ComestC 109a praedicta hic iterantur; aby asponě ty zlé věci…skrze vnitřnie městské svády se neobnowowaly TrojA 215b (sě neobnovily ~L, ~O, ~K) innovari; všeckno se již obnowuge a znovu počíná RokMakMuz 25b; vykořeňuje neduhy jater i sleziny zastaralé, kteří se často obnowugj Apat 33b; ║ také měsieci, když sě obnowuge, činí [císař] velikú čest…, a když sě měsiec obnowuge, tehdať on rád veliké věci počíná CestMandA 210a se znovu objevuje, začíná dorůstat