oblúček, -čka/-čku m., oblúčka, -y f.; k oblúk
1. oblouček n. kroužek, předmět mající tvar polokruhu n. kruhu, zvl. ozdoba takového tvaru: a to dielo slúpové bylo odpolu ryté a odpolu prázdné…a mezi korunkami a mezi obluczkami [byli] lvové a volové a cherubínové BiblCard 3 Rg 7,29 (~Ol, ~Lit, krúžky ~Pad, kotúčěmi vel obluczkami VýklKruml) inter coronulas et plectas; plectis obluczky MamUKA 33a; sperulas…okrúhle, obluczky, kotúčky MamVíd 125a (Ex 25,31: okrúhle BiblCard, ~Ol, ~Lit, okružidlka ~Pad, kotúčkové ~Praž); sperula dicitur parva spera, parvus circulus malý woblucżek, vokolek [u svícnu] VodňLact V1b; vezmi zrcadlo okrúhlé ocelivé, a polože dítě do kolébky, přivěžiž zrcadlo k woblucžku proti očima dítěte upřímo nad ním LékŽen 83b
2. fabr. zařízení upevňující lopatky k vodnímu kolu (ve mlýně ap.): za obluczky in molendino inferiori 3 gr. SSL (LibRatLun 13b)
3. fabr. pomůcka k práci s oblouky, kružidlo s funkcí úhloměru (?): regula pravna et perpendiculum závažie, sit obsuczka (m. obluczka?) semetrum KlarGlosA 2542 (De artificibus); semetrum obluczka SlovVeleš 109b
Ad 2: další doklady po r. 1500, srov. JgSlov 2,772. – Ad 3: srov. ukáže [Stvořitel] úhelnici pravú, jehož kružidlo nechybí úhlu i okrúhlosti TovHád 84a; circulus obrúčka, oblúk, circinus obrúčka aut kružidlo SlovKlem 37b; semetrum … wyncket mayß DiefGlos 525