oblovaný adj.; k oblovati
1. [o dřevě] opracovaný do hladka, ohoblovaný: učiň sobě koráb z dřievie oblowaneho BiblPad Gn 6,14 (obtesaného ~Card, ~Ol, hoblovaného ~Praž) levigatis. – Srov. oblovati 1
2. nešetrně dotýkaný (?): Machinatath… oblouana nebo dotýkaje VýklHebrL 211b (~K) attrectata
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
oblovaný adj. opracovaný do hladka, ohoblovaný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.