1. (koho/čeho) oblečení (někoho n. něčeho), navlečení oděvu (na někoho n. na něco): po obleczeny die [král] žalm ŘádKorA 57b (~B) post indumenta; Adriel… okrašluje boha aneb obleċenie božie VýklHebrK 38b (~L) induitio dei; oblekli jej [Krista] v rúcho bielé majíc jej za blázna, ale to obleczienie…znamenalo jest, že on nevinně trpí RokLukA 424b; první odění neb braň jest opásati jse svátostně… Druhé odění jest pancíř spravedlivosti… Třeli odění jest obleċenij noh, to jest žádostí vnitřních TovHád 44a

2. jur. investitura, uvedení vazala do držby léna n. církevního hodnostáře do úřadu: investitura obleczenie vel úvod SlovOstřS 87

3. oblek, oblečení, oděv, šat: vniče [Kateřina] opět v obleczenye LegKat 939; proměním [král] své obleczzenye a tak do boje pojedu, ale ty sě oblec v své rúcho BiblOl 2 Par 18,29 (oděv ~Card a ost.) habitum; a nemajíce [oloupení] ižádného obleczzenye, v skalách sě chovají BiblOl Job 24,8 (přikrytie ~Lit, ~Pad, zástěry ~Praž) velamen; Herodovo bielé obleczenie ZrcSpasK 67. – Srov. oblek 1

4. v co [božího] přijetí, vzetí na sebe něčeho: obleczenye v Jezukristovo podobenstvie AlbRájA 105a (~B, ~K); ║ věcšie [„dobrovolenstvie“ máme vydati] za obleczenye milosti vláščie, najvěcšie za dary přielišné AlbRájA 102a (~B) za získání