oblek, -a/-u m.; k obléci, -leku
1. oblek, šat, roucho: aby chlapi v předpověděném obleku kostelním chodili BřezKron 404 in…sacris vestibus. – Srov. oblečenie 3
2. ♦ bez obleka neskrytě, zjevně, očividně: z jejie svatého hrobu plóve olej v každú dobu bez obleka vždy ústavně LegKat 3490. – Srov. obléci 1, obloženie 3
Ad 1: za lat. vestis stč. též oděv, rúcho. – Ad 2: J. Gebauer emenduje bez otvleka ‚sine moraʻ LF 9, 1382, 324; J. a H. Jireček bez obvleka ‚bez ustáníʻ Rozpravy z oboru historie, filologie a lit. 1, 1860, 96; V. Vážný (v edici z r. 1959) považuje za slovo nejisté