oblehčovati | StčS | MSS | ŠimekSlov |

oblehčovati, -uju, -uje ipf. (pf. oblehčiti)

1. co ulehčovat, činit lehčím; [loď] odlehčovat něčemu: oblehczowachu [plavci] lodí, sypíc pšenici u moře ComestS 407a (~K; A 27,38: oblehċowali bárku BiblPraž, polehčováchu ~Ol, ~Pad) alleviabant; glisterovánie oblehcuge hlavu LékSalM 422; ║ když Jaromír oblechczowal svój břich na chyšce sedě PulkB 53 (~Lobk, ~S, ~N) ad laxandum ventrem vyprazdňoval

2. co [obtížného] (komu) ulehčovat, činit méně obtížným; [strádání ap.] zmírňovat; [„práci“] usnadňovat: ktož jim jich múk ukracije neb oblechczygye AlbRájB 26a alleviat et abbreviat; milost každému práci jeho oblehczuge ŠtítBes 154; voda ysopová…všicknu nesnáz dýchaní oblechczuge Vodň 83b fugat; duch svatý těší zamúcené, oblehczuge trpěnie HusPostH 91b; naděje odplaty oblehczuge práci všelikú BurleyMudrC 216a; duch svatý oblechczuge bolesti srdečné RokPostK 223a; jakož sú byly prvé pokuty těžké…, že my [král] to již mocí naší královskú oblehčujem a ponižujem takové List VýbAkad 2/2,414. – Srov. oblehčávati, oblevovati 1

3. co zlehčovat, činit méně závažným; [něco hodnotného] znevažovat; [hřích, vinu ap.] brát na lehčí váhu, shovívavě posuzovat: lidé ve všelikých zlostech vymlúvají se a každý hřiech sobě oblehczugij GuallCtnostK 218; ač přirození a přichýlení z přirození jednomu člověku více než druhému obtěžuje neb něco oblehċuge hřiech HusSvatokup 168a; aneb jinak vyložiece [kněží Písmo] sě i lid svodie, aneb oblehczugi nebojiece sě súdu HusPostH 87a; a oni posmieváchu sě poslovi Páně a oblehċowachu řěči jeho BiblPad 2 Par 36,16 (~Kladr, netbáchu na řeči jeho ~Card, ~Ol, málo sobě vážichu řečí jeho ~Lit, pod. ~Praž) parvi pendebant; dadie je [lidé řeči Kristovy] lidem jiným v lehkost, že smiechy, klindříčky vyrážejí a oblehczugi RokLukA 341b; hříchy oblehčugjce, vinny malé činíce AktaBratr 2,179b; aby žádného písma, žádného uměnie neoblehczowal AlbnCtnostA 26a; avertor…est spernere, vilipendere, recusare pohrdati, oblehcżowati, odpierati VodňLact Z5b

4. co [neřádného] přehlížet něco, nečinně přihlížet k něčemu: neračte VMt tak lehce takových věcí [tj. příkoří] oblehčovati ArchČ 14,217 (1472); vždycky jest bez kázně prominuto [zlodějství]. Pak nezdá se nám toho oblehčovati ani viece komu trpěti ArchČ 6,104 (1482); také my toho [zlořádů] již mimo zřiezenie vaše oblehčovati nebudeme ArchČ 10,72 (1494); ║ chce [Mrzák]… mě svévolně od vás utisknúti,… věřímť, že tomu Mrzákovi v tom oblehčovati nebudete ArchČ 4,21 (1449) nebudete ho v tom podporovat

Srov. lehčiti, polehčovati, obtěžovati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


oblehčovati, -uju, -uješ, oblehčávati, -aju, -áš ned. ulehčovat, činit lehčím, činit méně obtížným; zlehčovat, znevažovat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


oblehčovati nedok. = lehkým činiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).