oblísati, -aju, -á pf. (ipf. oblisovati); k lísati
koho čím [žádoucím] nalákat, navnadit; [řečí] naklonit si: post flagella po bičích (bieczich rkp) oblanditur obliſan byl blandimentis rozkošemi SekvUKA 26a; své rozprávky mi lahodně rozpravuješ [Neštěstí Tkadlečkovi]…, chcě mě jimi jako zticha podjíti a mně tiem jako nastražiti a mě obliſati TkadlA 12a (~B). – Srov. oblahoditi 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
oblísati, -aju, -áš dok. (koho čím) nalákat, navnadit; naklonit si
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
oblísati dok. = ulichotiti, uchlácholiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.