|
|
|
obláčěnicě, oblačnicě, -ě f., též obláčnicě; k obláčěti, oblačiti bibl. předsíň n. síň chrámu či svatyně (stč. překladatelem chápaná mj. jako místo k ukládání bohoslužebného roucha a k oblékání kněží): bochence, jižto sú v nečtičkách v uoblaczenici stanu svědecstvie, jiesti budú BiblCard Ex 29,32 (v oblaċennici ~Lit, v oblaċnici ~Pad, ~Praž, v obláčenci ~Ol) in vestibulo; ta slúpy postavil v oblaċnici chrámové BiblLit 2 Par 3,17 (~Pad, ~Praž, v stolné sieni ~Card, ~Ol) in vestibulo; uvedl mě jest v sien domu božieho vnitřnieho, naliť ve dveřích chrámu božieho mezi oblaċnici a oltářem jako by pětmezdcietma mužóv BiblLit Ez 8,16 (~Praž, mezi rúchovú chovatedlnicí a mezi oltářem ~Ol, mezi siencí a oltářem ~Pad) inter vestibulum et altare; mezi obláċnicý neb kaplou a oltářem JakZjev 302a (Jl 2,17 inter vestibulum et altare: oblacżnicy BiblPraž, pod. MamUKD, oblačitedlnice ~UKB, ~MarchN, ~KapS, mezi oblačidlem a oltářem EvOl, mezi siencí a oltářem BiblOl, ~Pad, mezi oděvnicí a oltářem ~Lit); oponu ve dveřiech oblaċnicě BiblPad Ex 35,17 (~Praž, přístřešie ~Card, ~Ol, ~Lit) vestibuli; kteráž [oběť] obětována bude v oblaċnici stánku svědectvie BiblPad Lv 3,8 (~Praž; jinak: v schráně ~Card, ~Ol, ~Liť) in vestibulo; vestibulum dicitur locus ante fores, qui dicitur porticus vel atrium, in vestibulo v oblacznicy Slov Muz XIII C 17,273a. – Srov. obláčědlnicě, obláčěnec, oblačidlo, oblačišče, oděvnicě Při nedokonalé znalosti bibl. reálií toto pojetí vychází především z domnělé souvislosti lat. vestibulum a vestis (GbMat) a z analogických reálií domácích (v. zvl. oblačišče) Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
obláčědlnicě (pětislab.), oblačitedlnicě (šestislab.), obláčěnicě, obláčnicě, oblačnicě -ě f., obláčěnec, -ncě m. prostora chrámu určená zvl. k ukládání bohoslužebného roucha a k oblékání kněží Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|