1. (koho, čí, s kým, mezi kým) obcování, sdílení společnosti, styk, obecenství (s někým); koho, čí společnost; „obecenstvie jmieti“ být ve styku, stýkat se s někým: lid netbavý jest hřiechem otehnán tebe [Kriste], Obecenſtwy tvé od sebe tisknú UmučRoud 2635; žalost…s bohem obeczenſtwie plodí OrlojK 409; přijímá [Kristus] hřiešné ku poslúchaní svého slova…, <k> kvašení, aby s nimi obeczenſtwie měl WaldhPost 102b; v hodokvašení nebo v kterémž koli života tohoto obeczenſtwi SenCtnost 283a in…communitate; když z světského obecenſtwie u vyznávanie chvály [boží] vstupujem HusSvátA 517a; dojíti obeċenſtwíe a čelednosti pána Ježíše HusSvátA 547b; lidského se varovati wobecenſtwij HusSvátTN 147b hominum fugere frequentias; proti tomu zjevně nekáží…, ani v kterém mezi lidmi obecenſtwí proti tomu statečně sě postavují JakVikl 198a in communicationibus; neslušie obecenſtwié mieti s ními JakVikl 198b non communicarent cum illis; varují sě [srnec a jelen] obecenſtwíe lidského VýklŠal 157a humanum consortium refugiunt; ║ dobrodějstvie a obeczenſtwie neroďte zapomínati BiblDrážď Hb 13,16 (var. v. obcovánie 1) communionis na obecenství, na vzájemné účastenství

2. relig. koho [sv. Ducha] společenství, spojení s někým: obecenſtwie ducha svatého buď s vámi se všěmi BiblDrážď 2 C 13,13 (var. v. obcovánie 1) communicatio; jedna [panna] jest milosrdenstvie tvé…, druhá jest milost…, třetie obecenſtwye slavné svatého ducha UmučRoud 2625

3. relig. duchovní společenství, duchovní život: věřím, že duch svatý pocházie ot boha otce i od syna a že skrze něho se zpravuje cierkev svatá, v něm má obecenſtwie HusKatechV 212b ♦ svatých obecenstvie relig. duchovní spojení všech křesťanů živých i mrtvých, záležející v účasti všech na zásluhách Kristových, popř. i světců: věři v ducha svatého, svatú cierkev obecnú, svatých obcovánie (voběcenstvie var.) LyrDuch 88 sanctorum communionem; devátý článek viery našie jest svatých obcovánie neb obecenſtwie Hugo 383; tři věci u vieře obcovánie sě slibují: svatých obecenſtwye, těla vzkřiešenie, života věčného dosaženie JakKal 93b

4. život, způsob života, chování: aby věděl, kterak máš v domu božiem obecenſtuie mieti BiblLit 1 T 3,15 (var. v. obcovati 4) conversari chovat se; nebudete li sě varovati těch hřiechóv svým obeczenſtwym WaldhPost 116a; pravý křesťan jest, kterýž…obecenſtwie své s Písmem… svatým sjednává HusKatechV 212a; když by panna nikudýž sama nebyla příčina toho [zneuctění] svým neopatrným obecenſtwijm aneb chozením HusSvátTN 147b

5. čeho podílení se na něčem; [na ději] účast: a mensae participatione obeczenſtwye GlosJiř 91b; Obecenſtuie smrti věz BiblLit Sir 9,20 (~Pad, ~Praž, obecný běh ~Drážď, ~Ol) communionem; [opatření] pravda aby světle šla k obeczenſtwi všěch DubA 9b (k bezpečenství všěch ~E) k společnému užitku všech; nebo má obecenſtwie ohně ducha svatého, kterýž všech hřiechóv zbytečnost uhasuje JakKal 94a podílí se na; ║ jakožto Kristus obecenſtwij jest přijal naší bytnosti aneb podstaty skrze vtělení, takéž i my účastenství s ním máme skrze přijímání těla i krve jeho HusPostTP 187b podstatu společnou s námi; regalis munificencia…de innata sibi clemencia quadam generalitate merito liberalis existit královská štědrost…z přirozené sobě milosti některakým obeczenſtwim hojněji ProkPraxD 171a jaksi všeobecně

6. (čeho [věcí]) společné vlastnictví: zákonničí zpověd a obecenſtwi HusSvatokup 108a; adamitské kacieře, kteříž za našich časuov mezi Čechy vznikli jsú, obeczenſtwi všech věcí a nahotě se radujíce SilvKron 7b communione rerum omnium