obdlúžný adj.; k dlúhý
1. [o předmětu n. o části těla] podlouhlý, mající poněkud větší rozměr na délku, delší: svatý Marek byl jest člověk střědmé výsosti…, nálys, obdluzne brady PasMuzA 232 (odluzne brady ~KlemA, Obdlużne tváři, podluhovaté brady ~Tisk, obdlužne brady ~Kal) barba prolixa; Maria…byla…obličeje náokrúhlého, rukú prstóv obdluznych OlMar 134b; tato postava okrúhlá neb obdluzna, tlustá neb rovná ŠtítBes 42; Secundus, mudřec athénský,…, kštici velikú a bradu obroštěnú a obdlużnu maje BurleyMudrC 218b barba prolixa; kto kuželatú hlavu má a kratkú,…kto má hlavu nětco obdlużnu a kladivu podobnú Hvězd 63a; obdlużnie, úzcie uši Hvězd 65a; jakž přišel [Josef] k bratřím svým, svlekli sú ho z sukně obdlużnee BiblPraž Gn 37,23 (do pát dlúhé ~Card, ~Lit, pod. ~Ol, do článkóv ~Pad) tunica talari; nadělaj šišek obdluznych, aby mohl v chřípě vstrčiti LékJádroD 11; pektorál obdlúžný, hranatý, střiebrný ListářPlz 2,160 (1469)
2. delší, trvající delší dobu, zdlouhavý: kdež byla o to nesnáz obdluzna ArchKol (1499) vleklý spor. – Srov. obdélný
Ad 1: za lat. prolixus stč. též prodlený, prodlúžný