obalovati, -uju, -uje ipf. (pf. obaliti)
1. co (v co [tekutinu]) obalovat, omáčet v něčem: zkrájej [oman] v groše a obaluge ty groše v tu stred, jeziž je LékFrantA 128a (~Křišť 139a); ktož jej [med] pohlcuje sám aneb s kúsky chleba obaluge a jie LékFrantA 59a (~Křišť 54b)
2. koho/co (v co [tkaninu]) obalovat; [dítě] zabalovat, zavinovat do něčeho: mázdřice...obinula jest mokrost sklennú oka;… mázdřice paúčná…jako paučina jest zpósobena a obaluge také polovici mokrosti křišťálové LékSalM 749 comprehendit; a tak vždycky lepšího se nadějíc v plenky nás obaluge [Bůh], dávaje nám oděv potřebný BechNeub 42a. – Srov. baliti
3. co v co [v klamný opak] zahalovat do něčeho, zastírat něčím: když zlý rozum a lstivý upadne v srdce skrze učitele zlé, ješto obalugie slova božie v svú lež ChelčBoj 407a; to by mistři měli opatřiti, čeho a komu dovodie, obalugice jim v zákon boží, čím bývají ustaveni proti zákonu božiemu ChelčZákO 154a (~K)