Skip Navigation Links
oběručec | StčS |

oběručec, -čcě m.; k oba a ruka

člověk užívající obou rukou stejně obratně: ambidexter obieruczecz MamUKF 85b. Srov. oběrucě

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 

logo ÚJČ Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.27 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).