1. [o mrtvém, umírajícím ap.] ožít, oživnout, navrátit se k životu: vlož na ni [zemřelou Kriste] svú ruku, ať ozywe EvRajhr 124a (Mt 9,18: BiblDrážď, pod. EvBeneš, živať bude ~Ol, BiblOl a ost.) vivet; had [oživený] sě vzkřivi, ten dóm, v němž osil, škařědě LegJidD 2b 24; syn mój, jenžto umřel byl a ozil EvZimn 12b (L 15,24: tak a pod. i ost., obžil jest BiblPraž, obživil se jest EvPraž) revixit (v obraze); mrtvý ozyl PasMuzA 64 resurrexit; pověj [duše] na tyto zbité, ať ożywu BiblLit Ez 37,9 (tak a pod. i ost.) reviviscant; hřiech bieše mrtev…, ožil jest hřiech, ale já umřel sem BiblLit R 7,9 (~Pad, ~Praž) revixit (v obraze) nabyl života; pakli…octem bude polita [mrtvá včela], zase ożiwe HusSvátA 472b; navrátilo se přirozenie a ozyl zase [zdánlivě mrtvý] LékSalM 489 revixit; když tělo jeho [Kristovo] mrtvé ožilo RokPostK 159a (obžilo ~B) — relig.: ktož u mě věří, ač by umřěl, ozywe EvVíd 15a (J 11,25: tak i ost., živť bude ~Praž, bude uživen EvRajhr) vivet, pod. t. J 5,25; neb ač jsme pomřěli, takéž ozywem [spolu s Kristem] BiblDrážď 2 T 2,11 (živi budem ~Ol a ost.) convivemus; ║ ty nemúdrý, to, což seješ, neozyue, až dřieve jeliž umře BiblOl C 15,36 (var. v. obživiti¹ 1) non vivificatur nevzejde k životu
2. [o ohroženém] přežít, zůstat naživu, udržet se při životě: divná věc, že kdy ozyti mohl [raněný Tristram] TristS 173a (~B); zúfal sem, neb viece neozzywu BiblOl Job 7,16 (živ nebudu ~Lit, ~Pad, ~Praž) nequaquam…vivam
3. [o zemdleném] (z čeho, po čem [oslabujícím]) ožít, okřát, osvěžit se, vzpamatovat se (z něčeho), znovu nabýt sil (po něčem): jakžto juž ozyw Darius [za Alexandrovy nepřítomnosti]…, bieše všě země opustil AlxV 2235 reparato robore; Ozzi duch jeho [Jakubův] BiblCard Gn 45,27 (v. obžiti 3); král to [mistrovo mínění] slyšav, vešken ozyl LegKatMenB 99; jakž přijde [„skrúšenie“], tak ihned oziwe v něm hřiešný ŠtítMuz 160a; ozzyla li by duše z hřiechu toho ŠtítSvátA 64b; duch jich [učedníků] ožil v nich po hořkém zámutku z jeho [Kristova] spolujití na cestě ChelčPost 111a okřál, potěšil se jeho společností
4. [o hříchu] znovu se projevit, obnovit svou účinnost: víra uhasne a hřích oziwe ChelčJan 68a; aby se…ostřiehal [věřící], aby hřiechu ožiti nedal AktaBratr 1,209a
5. relig. [o hříšníkovi] obrodit se, nabýt nového života v duchu Kristově: Ożiwet každý, kto má tu naději [na spasení] RokJanB 333a; vytrhni se z toho svazku diáblova…, aby ozil BechMuz 117b