|
|
obžiti, -živu, -žive, pozd. též -živnu, -živne pf. (ipf. obžívati, obživovati); k žíti 1. ožít, nabýt života; [o mrtvole] obživnout, stát se opět živým: když jej [prsten] vzděješ na prst člověka umrlého, ihned obziwe GuallCtnostM 34a; když umru [zrno], zajisté obziwu zase Čtver 44b revivisco; že v té jámě zasě obzzywe [pohřbený Tatar] CestMandA 210a; ti všichni duchovně obżili sú, jsúce urozeni duchem svatým HusPostH 109a (fig.); doufaj, žeť obżiwe [zemřelý] na duši HusPostH 164a; již těmi řády neobziwe Kristus v lidu ChelčPostN 11b (v obraze); když jest mrtvé [tělo Ježíšovo] obzilo RokPostB 219; má li [zrno] obziti a užitek učiniti, prvé musí umřieti KorMan 149b vzejít, ujmout se; však lidé jako obživnú, když jest při kom ArchČ 7,323 (1468); ║ aby živě okušovala [duše] toho rajského ovoce s dřeva života, to jest s svatého kříže, od něhož jest svět obzil PříbrZamM 144b (~P) nabyl života věčného (v. též obživiti¹ 2) 2. [o ohrožené osobě] zachránit se, zůstat na živu: pro jejie [Izaldy] múdrost obzil nejeden muž TristB 13b (~S) genas uzdravil se; ať z této núze obziwu [Tristram a Izalda] TristB 90b vyváznou; jejie [královny] dobroty poživeš [králi], že přede mnú obzyweſs TristS 198b. Jen v Trist 3. [o skleslé osobě n. mysli] ožít, okřát, osvěžit se: tiem [radostnou zprávou] v Izaldě duše obzila TristB 53a; když ti, kteří byli přestrašeni od Antikrista, obżiwau a duch života přijde v ně JakZjev 154a se vzchopí; jenž [Egypťan] když poje, navrátil sě jest duch jeho a obżil jest BiblPad 1 Rg 30,12 (~Kladr, okřál jest ~Card, ~Ol, ~Lit, vokřál jest a posilnil se ~Praž) refocillatus est; když jest viděl [Jakub] vozy i všěcky věci [od Josefa],…obżil jest duch jeho BiblPad Gn 45,27 (~Kladr, obživi sě ~Ol, oži ~Card, ~Lit, okříl jest ~Praž) revixit; refrigerer obzil vel zchladil MamKapR 87b (Ps 38,14 ut refrigerer prius: abych otdechl, dřéve než bych otšel ŽaltKlem, BiblOl, abych sě otvlažil ~Pad, ať bych se potěšil ~Praž, abych prochladl ŽaltKap, ať sě prochlaźu ~GlosMuz, ~Wittb, pod. ~Pod); tiem skutkem…všecko královstvie obziwe na duši i na těle ŽídSpráv 8; ║ skrze něhož [spasitele] by mnoho lidí obžilo k veselí HusSvátB 147b by…se obveselilo. – Srov. obživiti² 4. [o něčem odumřelém] obnovit se, nabýt původní náležité vlastnosti: když by zašlo pravé milovánie, tuť by obzili ti skutkové [tj. pouti, posty, almužny aj.] RokJanB 266b (~K); obinujž sobě tiem [„flastry“] tu bolest a obzywet [„zmrtvělé maso“] pod tiem zase…a bude čerstvo a zdrávo LékChir 109b; ║ na kteréž tělo ten květák bude uvržen, buď na měd neb na železo, vše obzywe, bude jasno jako zlato AlchAnt 49b nabude svěžího vzhledu 5. relig. [o hříšnících] obrodit se, nabýt nového života v duchu Kristově: hříšníkův posvěcovati slovem božím, aby mu uvěřili a tak obžili BřezKron 464. – Srov. obživiti¹ 7 Srov. ožiti, obživiti sě, obnoviti sě, okřieti Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obžiti, -živu, -eš dok. ožít, oživnout; zachránit se, zůstat naživu; okřát, osvěžit se; obnovit se; (o hříšnících) obrodit se, začít nový život v duchu Kristově (nábož.) ( v. též ožiti) Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obžiti (1. sg. obživu) dok. = ožíti, obživnouti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|