1. ot čeho [od nečistoty] (čím) očišťovat se, zbavovat se nějaké nečistoty: ote všech nečistot sě ocziſſczugi tiem lpem ComestC 17b; oċziſṫugme se od každé poškvrny tělesné i duchovnie BiblPraž 2 C 7,1 (var. v. očistiti sě 1) mundemus

2. [o malomocném] očišťovat se, uzdravovat se: trudovatí sě ocziſtigy EvZimn 2a (Mt 11,5: var. v. očiščenie 3) mundantur; o očiščení malomocného:…neb z toho [oleje] jako dřieve člověk sě ocziſſczowaſſe ComestC 88a purificabatur

3. relig. očišťovat se (rituálně), provádět rituální očistu: ješto [ženy] sě ocziſſtiouachu u dveří stanových BiblCard 1 Rg 2,22 (~Lit, sě ocżyſtieuachu ~Ol, ostřieháchu ~Pad, býváchu na modlitbě ~Praž) observabant; v poctivosti měj kněží a ocżiſtug sě s rameny BiblPad Sir 7,33 (~Praž) propurga te

4. čeho [hříchu, viny] (čím) očišťovat se od něčeho (mravně), zbavováním se něčeho špatného nabývat bezúhonnosti: ktož sě které viny ocziſczowal, ten rucě přěde všěmi lidmi umyl PasMuzA 201 (~Kal); v němžto [očistci]…oczyſczowaly by sě [duše] JeronM 45b purgarentur; jimiž [ušlechtilými vlastnostmi] sě člověk hřiechóv ocziſſtige ŠtítVyš 39b purgatoriae [virtutes]; čím se oczyſſtygem toho, že hřešíme ŠtítKlem 4a

5. (čeho [obvinění]) očišťovat se, ospravedlňovat se (z něčeho): když na Malika toho trávenie sě nadějiechu, on sě toho přěd Herodem velmi oczyſſczowaſſe ComestC 275b (~K, ~S) se excusabat; proti tomu ti, na něž se zná [obviněný], častokrát odmlúvají…, než toliko tím očiščujíce se, že na ně věříno býti nemá takovým zlým lidem ArchČ 10,304 (1490)