1. co (ot čeho [nečistoty] čím) očišťovat, zbavovat nějaké nečistoty, činit čistým: jakž koli voda čistá tělo oplakuje, takež bolest a nemoc a smutek duši ocziſcvge OtcB 5a purificantur (v obraze); sěde [Vykupitel] slévaje a ocziſtige střiebro BiblOl Mal 3,3 (přečistije ~Lit, vyčisťuje ~Pad, ~Praž, ščiščuje EvOl 179b, čistě EvOl 95b) emundans; aby ji osvětil [Kristus církev] oczyſtige ji omytím vody v slově života BiblOl E 5,26 (~Lit, ~Pad, umyv ~Praž) mundans (v obraze); neb je [drahokamy) ta voda oczyſſczuge CestMandB 84a (počiščuje ~A); zdá li se komu ve spaní, že duom svuoj ocziſtuge od paúkóv BřezSnářM 119a; aby vše obrazóv plémě zlámal [lid], zrušil i ztroskutal, tady zemi oċiſtiowal Budyš 50b

2. co [nečistotu] odstraňovat (čištěním): očistím ostatky domu Jeroboamova, jako se ocziſſtuge hnuoj až do čistoty BiblCard 3 Rg 14,10 (~Ol, ~Lit, pod. ~Pad, vyčisťují ~Praž) mundari solet se vyklízí; v zákoně něteré duchovnie nečistoty bývaly sú obmytím tělestným oczyſtyowany LyraMat 99b

3. koho [malomocného] očišťovat, uzdravovat: nemocné uzdravujte…, trudovaté ocziſſczigte BiblDrážď Mt 10,8 (~Ol, očiste EvVíd, čiste BiblLit, čisťte ~Pad, ~Praž) mundate; kterýžto [Ježíš] i sám… malomocné ocziſſtiowal VeronS 120a mundare

4. relig. (koho/co) očišťovat (někoho n. něco), provádět rituální očistu (někoho n. něčeho): sejže [kněz oběť] na oltáři na paměť jeho, jenž jest ofěroval, prosě zaň i oczyſczygye BiblMuzSZ Lv 5,13 (tak i ost.) expians; tak slavně sú jie [ženy] neocziſſczowaly, ale na tom bylo dosti, že ji a rúcho jejie zmyli ComestC 88a non purificabatur; sedm dní oczzyſtiewati budú oltář BiblOl Ez 43,26 (var. v. očíščěti) expiabunt; inquinatos sanctificat poškvrněné očiſſtuge VýklKruml 323b (Hb 9,13: poškvrněné posvěcije [krev a popel] k očištění těla BiblOl a ost.); budeť vaše očištěnie ode všech vašich hřiechóv…a budeť ocżiſſtiowati kněz, jehožto ruce posvěceny jsú BiblPraž Lv 16,32 (očistí ~Card a ost.) expiabit; abyšte jí [krví] ocżiſſtiowali na oltáři duše vaše BiblPraž Lv 17,11 (oċiſtieuali za dušě vašě ~Pad, obětovali ji za duše vaše ~Card, ~Ol, ~Lit) ut… expietis. – Srov. očíščěti, očiščievati 1

5. koho/co (čeho, ot čeho, z čeho [hříchu, viny] čím) očišťovat (mravně), odstraňováním něčeho špatného činit bezúhonným: ocziſtygie [Hospodin] neučiní nevinného BiblDrážď Na 1,3 (tak i ost.) mundans; oczyſſtiuge [Bůh] jich věrú srdce ComestK 262a; ocziſtuge [krev Ježíšova] nás od každého hřiechu BiblOl 1 J 1,7 (~Pad, očistíť ~Praž) emundat; ež modlitva nás také hřiechóv oczyſtyge ŠtítSvátA 221b; qui sanctificat…jenž posvěcuje aut ocziſſczuge VýklKruml 318b (Hb 2,11: posvědčuje EvOl, BiblOl, ~Lit, ~Pad, ~Praž, osvěcije ~Drážď); že je [táborské] z jich zlosti očiščujete a je nevinny vyznáváte ListářRožmb 1,69 (1424); když ten duch svatý koho navštíví, toho posvěcuje a ocziſſtiuge od hříchuov RokPostB 290; duše své oċiſſtiugicze v poslušenství lásky BiblPraž 1 P 1,22 (čistíce EvOl, BiblPad) castificantes

6. co [hřích] snímat, zahlazovat: [almužna] ocziẛczuge hříchy TobU 148a (Tob 12,9: BiblPad, ot hřiechóv očistije ~Lit, čistí hřiechy ~Praž) purgat; svú milostí navštěvuje [Kristus] a hřiechy odpúštie a oċiſſtiuge AktaBratr 1,143b. – Srov. očiščievati 2

7. koho (čím) očišťovat, zbavovat nařčení, ospravedlňovat: zvolili smy těžké, to jest ocziſſtowati sě a jiných posuzovati OtcB 80b ut nos iustificemus; těmi listy posledními očišťuje [papež] proti této jeho [králově] žalobě všecky pány a města křesťanská ArchČ 20,548 (1467); poněvadž jej [Petra] kněz Hynek tak svým svědomím v tom očiščuje, nemá to Thetaur tím více dotýkati Půh 5,213 (1490); ║ doňadž nestane k súdu svú nevinnu ocziſſtuge BiblCard Jos 20,6 (~Ol, ~Lit, vyvodě se ~Praž, příčinu pokládaje účinka svého ~Pad) causám reddens facti sui dokazuje; tiem [„věrováním“ m. přísahy] se také dosti činí a pře ocziſſczuge TovačB 34b obžaloba se zbavuje účinku

8. jur. co [majetek] (ot čeho) zprošťovat pohledávek n. nároků (záležejících v něčem): ta všecka sbožie jim [panu Menhartovi a jeho dětem] očiščuji mocí tohoto listu ArchČ 9,255 (1429); easdem XVI sexagenas gr. mocí svú královskú zdvihá [král] a od té otúmrti očišťuje ArchČ 37,1516 (1462); přišel li by jaký nárok od kohokoli na to zbožie, toho já povinovat nejsem ani budu očiščovati ArchČ 16, 507 (1496); když rukojmí umře, že smrtí jeho statek se očišťuje Půh 5,230 (1490)