1. novost, novota, vlastnost něčeho nového: Sanir bóh světla…nebo zdvihuje nowoſt nebo nowoſt zvyšuje VýklHebrL 222b novitatem; jedno [Kristovo umění] jest dospělosti, a v tom nenie ižádná nowoſt LyraMat 56a novitas; neb trojí věci diví se lidé, t. velikosti, řídkosti a nowoſti JakPost 102a; enceniare obnoviti aut světiti aut nowoſt suknu odjieti SlovKlem 13a (chybný překlad); ║ mútieše sě město poražené nowoſty divu ComestC 281b novitate…percussa neobvyklostí; neroďte se srovnávati s tiemto světem, ale obnovte se v nowoſti smysla vašeho HusSvátA 566b (R 12,2: var. v. novota 3) obroďte se proměnou své mysli

2. čeho novost, nedávnost, krátké trvání: pro nowoſt obrácenie ještě docházie jeho [člověka] pokušenie tělesné ŠtítVyš 75a per novitatem; nedostatek…z nowoſty obrácenie ŠtítSvátA 157a (srov. novoobrácenie); ║ ruší [král] počátky zlých věcí, dokudž sú v nowoſti KorPosA 99b (~B) dokud jsou v začátcích

3. novota, novinka, něco nového: ktož počne nevysoko, vždy mní, by počal teprv, a dál stati v té nowoſti neustana ŠtítBes 170; protož vidí se, že nemáte z kompaktát pravdy, neb ste bez moci učinili, nowoſt začavše KorPosA 121a (~B); ║ co tu dítě na křtu přijme, ten nový křesťan, kteraká jest tu nowoſt ducha svatého osvícena BechMuz 102a proměna v osvícení Duchem svatým