1. nůžky, nástroj o dvou čepelích k stříhání různého materiálu: z ocěli nozie, jimiž přěstřihl vše, co je HradSat 132b; sartor sit krajčí, sutrix švadlé, nuoze forfex, acus sit jehla KlarBohF 849 (De textoribus); vezmúci nuoże, vystřiž jemu šest vlasuov PovOl 280a; forcipex nožieř, jako nozie kuje SlovOstřS 81a; forceps scher Nuoze SlovHol 59a; forpex… Noże, kterými vlasy stříhají VodňLact I7a; zstříhaj jej [„měsiec“] nužemi AlchLull 78; ║ toho času nozie sě v zemi pokázachu, jimiž zlodějie skot a koně z domov stříháchu DalV doplněk 4,32 zlodějské nůžky (srov. SvědBydž 53) ♦ metly (chvoščiščě) a nožě jur. mrskání a potupné ostříhání hlavy jako trest za lehčí majetkové provinění, popř. peněžní náhrada tohoto trestu: kteříž své právo lúpežem aneb krádežem provinie…, těm má dána býti pokuta dvě chvoštiště a jedny nuozie PrávSasE 131a (~A) zcwene beseme unde eyne schere; těm, ješto jsú své právo… ztratili, dáváchu za úklad metly a noze PrávŠvábA 132b (~B, ~D, nuozie ~G) eine schere

2. spec. [v přívlastkovém spojení] nůžky, nástroj přizpůsobený k stříhání speciálního materiálu v řemeslné praxi: sargillum stříhací nozie SlovOstřS 109; krajčieři mají jmieti korúhev modrú a na nie mají býti nuoże krajčieřské a postřihačské PrávPražA 257; krajčovskými břidkými krájecími nozemi BechNeub 140b; sargillum nuože krajčieřské SlovKlem 80b; rallum…, id est rasorium břitva. Noże postřihací VodňLact S1a; duos forpices alias dvuoje nuoze postřihacie, nové i vetché List AMP 2086, D21a (1464); nože dvoje opět krájecí, jedny s střiebrem a druhé bez střiebra široké ArchČ 16,10 (1490)