nikteraký adj., též nikterakýž; k kteraký, nikterak
1. nijaký, vůbec žádný, ani nejmenší: ta věc jest vědoma každému, že má v tom vina nikterakáž nenie ListářRožmb 4,154 (1450). – Srov. nikterak 2, nikaký 1
2. gram. [o rodu substantiv] žádný z obou (ani mužský ani ženský), střední: sed genus úrod, masculinum mužský, femininum quoque ženský, úroda sit sexus nykterakeho quoque neutrum KlarVokF 34 (De grammatica; některé ~M); generis rodu masculini mužského…, feminini ženského…, neutrius nykterakeho Donat
Srov. nikaký
Ad 2: za lat. neuter stč. též nižádný ze dvú, ani ten, ani onen (VodňLact O6b); tento gram. význam vyvozen ze základního významu druhového, ani takový ani onaký, žádného druhu‘ (srov. nikterak 1), dolož. po r. 1500 (zámutek nemuož toho člověka poraziti nikteraký RokPostP, ~T ed. 1,842)