nijak adv., též nijakž, nijakež; k jak, jako
1. v záporné větě nijak, žádným způsobem: takže ten vešken brod koňmi zbitými byl sě zacpal, že k sobě nemohú [vojáci] nijakž dojiti PulkR 321 ed. (nikakž ~B, ~Lobk, ~S, že k sobě nikoli nemohli dojíti ~N); a pak vietr jejich [uprchlíků] šlépěje zahladí na piesku, že přídúce vojska, kam jsú se obrátili, nemuož niyakz naleznúti CestMil 31a; aby…nijakž přijímající pod obojí spůsobou… nekaceřovali [mniši] a nižádným spůsobem netupili ArchČ 3,432 (1435); nechtěli li by oni [úředníci] tobě niyak opraviti [křivdu] RokPostB 370 (nikterakž ~K); když svatého Blažeje…niyakž přemluviti nemohli PasKal C4b (nikakež ~MuzA, nikakž ~KlemA, ~Tisk); však by svázali [kněží] někde všecky, kteří nigakż nepovolí zákonu božímu, by jim sám pán Ježíš kázal AktaBratr 1,337b
2. v záporné větě nijak, naprosto, vůbec: skrze to [víru] i tomu snáze věřiti móžem, jemuž zde niyakz nám nelze rozuměti ŠtítSvátB 146; že niyakž člověk zaslepený a obtížený hřiechy v svědomí (-ie rkp) nemuož o ciziem svědomí právě súditi ChelčPost 186a; a tak niyakez nemuož v nás milování boží ostati jinými nižádnými vobyčeji, jediné leč všeckna přikázaní boží zachováme skutečně ChelčArc 167a
Srov. nikako