nezrušený adj.; k zrušený
neporušený, nenarušený: že j ten blažený, ktož má tučné voly, břězie ovce, nezruſſene zdi, pokojnú ulici, dcery pořádné ŠtítKlem 15a (~Sáz, nerušené ~Vávra); ║ aby…skrze vieru nezruſſenu pevností věčně se s ním spojily [duše s Kristem] ChelčPost 38a neochvějnou. – Srov. neporušený 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nezrušený adj. neporušený, pevný, neochvějný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nezrušený adj. = nezrušitelný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.