nezrušitedlný adj.; k zrušitedlný, zrušiti
[o výsledku činnosti] nezrušitelný, nedající se zrušit, nezměnitelný, trvalý: aby došli nezrušitedlného skutku, žádají páni, aby Pražské město své některé měšťany s plnou mocí jich vyslali [do Českého Brodu] BřezKron 509 infringibilem… effectum; aby ve všech svých kusiech… měl [Zikmundův list] věčně plnú a nezrušitedlnú mocnost ArchČ 37,1480 (1454); quia dabit nobis incorruptibilem, incontaminatam et inmarcescibilem hereditatem nezruſſytedlnu, nepoškvornitedlnú, nezmařitedlnú Post Muz XII F 12,131b (1 P 1,4: var. v. neporušitedlný 2) nezničitelnou, věčnou. – Srov. nezrušujúcí, neporušitedlný 1,2
Za lat. infringibilis stč. též nepohnutedlný